ESO a cíle udržitelného rozvoje OSN
Cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (UN SDGs) si kladou za cíl vymýtit chudobu, zlepšit lidské životy, chránit životní prostředí a zajistit mír a spravedlnost, což povede k udržitelnější budoucnosti pro všechny. Tyto cíle vyžadují, aby všechny země a zúčastněné strany spolupracovaly na realizaci strategií, které zlepší zdraví a vzdělání, snížínerovnost, budou řešit změnu klimatu a podpoří hospodářský růst. Evropská jižní observatoř (ESO) s 16 členskými státy z celé Evropy, spolu s hostitelským a partnerským státem Chile a s Austrálií jako strategickým partnerem podporuje plnění cílů
udržitelného rozvoje OSN ve třech oblastech: ekonomika, společnost a životní prostředí.
Posláním ESO je mimo jiné navrhovat, budovat a provozovat pozorovací zařízení, která pomáhají prohlubovat naše znalosti o vesmíru, a zároveň podporovat mezinárodní spolupráci v oblasti astronomie. Plněním své mise se ESO zároveň podílí na naplňování cílů a úkolů stanovených OSN tím, že je hnací silou vědeckého výzkumu a podporuje vzdělávací aktivity na všech úrovních udržitelným způsobem.
Jak ESO přispívá k plnění cílů udržitelného rozvoje OSN?
OSN stanovilo 17 cílů udržitelného rozvoje, které jsou v plném znění popsány na jim věnované webové stránce OSN. Cíle, ke kterým ESO přispívá, souvisí se zvyšováním kvality vzdělávání, se snahou o diverzitu, rovnost a inkluzi ve vzdělávacím, vědeckém a technickém prostředí, s technologiemi, inovacemi, mírovou vědeckou spoluprací a také s životním prostředím a udržitelností. Kliknutím na jeden z barevných symbolů si můžete přečíst více informací o příkladech iniciativ a činností ESO, které přispívají ke konkrétnímu rozvojovému cíli.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Dobré zdraví a blahobyt (cíl udržitelného rozvoje 3)
ESO přispívá ke třetímu cíli udržitelného rozvoje, Dobrému zdraví a blahobytu, tím, že se zasazuje o zachování tmavé noční oblohy a umožňuje vývoj technologií využitelných v lékařství.
Ochrana tmavé a tiché oblohy
Zachování tmavé oblohy přesahuje rámec astronomického výzkumu. Existuje množství vědecké literatury, která se zabývá studiem dopadů světlem znečištěné oblohy na lidské zdraví. Například Nobelova cena za medicínu nebo fyziologii byla v roce 2017 udělena vědcům, jejichž objevy naznačují, že naše biologické hodiny potřebují ke svému správnému fungování přirozený rytmus střídání denního světla a tmavé oblohy. Umělé světlo je spojováno s nízkou hladinou melatoninu, což může vést ke zdravotním rizikům. Vědecké studie navíc naznačují, že umělé světlo zvyšuje riziko deprese, poruch spánku, obezity a rakoviny.
Tmavá noční obloha v člověku vzbuzuje úctu, touhu po poznání, vědomí přesahu a sounáležitosti, přičemž pozorování hvězdné oblohy má potenciál podporovat celkové duševní i fyzické zdraví ve společnosti. Prokázalo se blahodárné působení pozorování hvězd na člověka díky pozitivním emocím a pocitu propojení s přírodou, které podporuje. Aktivním prosazováním ochrany tmavé oblohy přispívá ESO ve spolupráci s dalšími hvězdárnami a chilskou vládou svým vlastním dílem ke zdravému životu na celé planetě.
Více informací o tématu a souvisejících iniciativách ESO najdete na stránce Ochrana tmavé a tiché oblohy.
Lékařské aplikace
Prostřednictvím iniciativy ATTRACT financované EU přenáší německý institut innoFSPEC astronomickou technologii používanou u spektrografu MUSE (MUSE integral field spectrograph), jež je součástí přístrojového vybavení dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope), do přístrojů pro diagnostiku rakoviny rakoviny.
Vzdělávání (SDG 4)
ESO hraje klíčovou roli při vzdělávání začínajících astronomů, astrofyziků, inženýrů a popularizátorů vědy z celého světa. Vzdělávání probíhá prostřednictvím široké škály programů a iniciativ, jako jsou studentské pobyty, stipendia, stáže a letní výzkumné programy. V posledním desetiletí ESO vyškolila více než 260 studentů vědeckých a technických oborů z více než 40 zemí, přes 90 stážistů v oblasti vědecké komunikace, grafického designu, astronomie, inženýrství a administrativy a hostila více než 150 postdoktorandů v oblasti astronomie a inženýrství z více než 30 zemí.
Prostřednictvím Planetária a návštěvnického centra ESO Supernova, které se nachází v německém Garchingu, ESO podporuje a zvyšuje přírodovědnou gramotnost ve společnosti a inspiruje děti a talentovanou mládež k zapojení do vědy, techniky, inženýrství a matematiky (STEM). V areálu se nachází planetárium a výstavní prostor o rozloze 2200 m2. Návštěvníci se mohou účastnit představení v planetáriu, komentovaných prohlídek, praktických
vzdělávacích workshopů (pro školní třídy) a řady dalších kulturních a vědeckých akcí. Od svého otevření na jaře 2018 centrum každoročně navštíví přibližně 70.000 lidí. Z nich zhruba 50.000 zhlédne představení v planetáriu, které ve své živé části návštěvníkům umožňuje zkoumání noční oblohy. Návštěva rozsáhlé interaktivní expozice je zdarma a odhaduje se, že přiláká dalších cca 20.000 návštěvníků ročně. Ceny vstupenek na všechny aktivity v ESO Supernova jsou udržovány na co nejnižší úrovni v zájmu inkluzivního a celoživotního vzdělávání pro všechny.
Vzdělávací program v ESO Supernova je nabízen zcela zdarma pro všechny stupně povinného vzdělávání, od mateřské školy až po ukončení středoškolského studia. Z celkového ročního počtu návštěvníků tvoří než 9.000 žáci škol a jejich učitelé, kteří obvykle každoročně přijíždějí z více než sedmi různých zemí a zapojují se alespoň do části vzdělávacího programu. Dalších 350 učitelů a pedagogů se každoročně účastní aktivit profesního rozvoje.
ESO také podporuje další organizace v jejich astronomickém vzdělávání poskytováním volně šířitelných materiálů, které umožňují institucím po celém světě sdílet fascinující svět astronomie s co nejširším publikem.
V Chile ESO financuje postdoktorské programy v oblasti astronomie na chilských akademických institucích a poskytuje studentům zapsaným na chilských univerzitách studentské pobyty v administrativních budovách ESO v Santiagu. Mladí odborníci, kteří absolvují tyto vzdělávací programy, jsou vybaveni souborem přenositelných dovedností, například v oblasti datové vědy, programování či strojového učení. To jim umožňuje budovat kariéru v oblastech jako je výzkum vesmíru, inženýrství, provoz, informační technologie, vzdělávání, ale i rozvoj podnikání, projektový a programový management, média a
komunikace.
Kromě toho ESO podporuje kvalitní vzdělávání také tím, že zveřejňuje pozorování prováděná svými dalekohledy. Vědecký archiv ESO (ESO Science Archive) o velikosti petabajtů obsahuje otevřená data z teleskopů ESO, která lze využít pro výzkumné, vzdělávací nebo osvětové účely. ESO má také rozsáhlou databázi snímků a videí. Bezplatným zpřístupnění těchto materiálů ESO umožňuje, aby se s divy vesmíru mohli seznámit všichni zájemci od učitelů po děti.
Zmenšování nerovnosti a genderových rozdílů (Cíle udržitelného rozvoje 5, 10)
ESO se zavázala k rovnosti, diverzitě a inkluzi a věří, že astronomické vzdělávání a výzkum mohou být nástroji k inspiraci a podpoře postavení žen na celém světě a ke spolupráci lidí z různých prostředí.
Výbor ESO pro diverzitu a inkluzi radí vedení ESO ohledně cílů, opatření a postupů týkajících se všech aspektů diverzity. ESO je členem sítě GENERA (Gender Equality Network in Physics in the European Research Area), která podporuje globální spolupráci na opatřeních pro genderovou rovnost ve fyzice mezi výzkumnými organizacemi, sdruženími a konsorcii. Více informací o práci výboru a obecně o aktivitách ESO v oblasti diverzity, rovnosti a inkluze bude brzy k dispozici na zvláštní stránce.
Iniciativy v Chile
V roce 2020 bylo podepsáno memorandum o porozumění mezi ESO a UN Women, jehož cílem je posoudit kariérní rozdíly mužů a žen v oborech STEM a zaměřit se na vytváření vzdělávacích příležitostí pro ženy, zejména v regionu Antofagasta v Chile. V Antofagastě, která je městem ležícím nejblíž od observatoře Paranal, se nacházejí administrativní budovy ESO.
V rámci této dohody se ESO zapojila do programu Druhá šance (Tu Oportunidad) a na observatoři Paranal vyškolila skupinu žen v základních dovednostech v oblasti astronomických technologií, jako je například potahování zrcadel velkých teleskopů, a otevřela jim tak nové pracovní příležitosti.
Kromě toho se zaměstnanci ESO účastní projektu LIQCAU: + Mujeres en Ingeniería, mentorského projektu vedeného univerzitami v Antofagastě.
Ekonomika, technologie a inovace (SDG 8, 9)
ESO investuje do techniky, vědy a inovací tím, že navrhuje a vyvíjí pokročilé teleskopy a další špičkové přístroje. Tyto nové technologie zahrnují astronomické technologie z oblasti optiky, inženýrství a mezikontinentální přenos dat, medicínu a zobrazování, senzory a detektory.
Jako příklad lze uvést vývoj aktivní optiky (active optics), klíčové technologie, která ESO a dalším observatořím umožnila postavit větší a opticky přesná primární zrcadla pro své dalekohledy. Výzkumy ESO byly rovněž nepostradatelné při vývoji systémů a technologií pro adaptivní optiku (adaptive optics), což je technika, která umožňuje pozemním observatořím stavět dalekohledy schopné získat extrémně ostrý obraz pomocí deformovatelných zrcadel, laserů a senzorů, které korigují rozmazání způsobené zemskou atmosférou.
Jako přední organizace v oblasti astronomických technologií přináší ESO nové tržní a pracovní příležitosti, průmyslovou spolupráci a ekonomický prospěch společnosti. Jak se uvádí ve zprávě Přínosy ESO pro společnost, ekonomický vliv ESO se projevuje v různých formách: od přímé průmyslové návratnosti pro dodavatele, ekonomických a inovačních efektů až po zvýšení odborných znalostí a vytváření nových pracovních míst a multiplikačních efektů v jednotlivých zemích. Například v případě připravovaného ELT (Extremely Large Telescope) dalekohledu ESO je více než 80 % rozpočtu na výstavbu ve výši 1,3 miliardy eur investováno do smluv s průmyslem. Tyto zakázky jsou rozděleny především mezi členské státy, ESO což těmto zemím přináší významnou průmyslovou návratnost, vytváří nová pracovní místa a podporuje vznik nových technologií a rozvoj odborných znalostí.
Otevřená data pro otevřenou vědu
ESO stojí za rozvojem standardů otevřených dat v astronomii a procesů etického hodnocení ve vědě a přispívá ke konceptu European Open Science Cloud, iniciativě pro otevřený přístup k vědeckým datům. Sama ESO má v této oblasti dlouhou tradici, neboť poskytuje nástroje pro zpracování dat a vyvíjí a provozuje otevřené vědecké archivy s daty ze svých teleskopů v Chile.
|
|
Klima, životní prostředí, udržitelnost, čistá energie a život na Zemi (cíle udržitelného rozvoje
7, 11, 12, 13, 15)
Činnost ESO na jedné straně poskytuje astronomům nejlepší nástroje umožňující klíčové vědecké objevy a společnosti přináší mnohostranný prospěch, na druhé straně klade značné nároky na životní prostředí a zdroje. ESO proto usiluje o snížení své uhlíkové stopy a dopadu na životní prostředí.
Jednou z hlavních cest zmírňování dopadu na životní prostředí je provozování observatoří ESO na obnovitelné zdroje energie. Pozorovací zařízení na observatořích La Silla a Paranal v Chile jsou napájena čistou obnovitelnou energií pocházející z fotovoltaických elektráren postavených v blízkosti observatoří. Cílem je pokrytí 100% provozu těchto stanovišť z
solárními elektrárnami. Veškerá energie z obnovitelných zdrojů, která se nepoužije pro vědecký provoz, se dodává do chilské energetické sítě.
Fotovoltaická elektrárna v Paranalu bude dodávat energii i pro připravovaný ELT (Extremely Large Telescope) dalekohled ESO. Po svém otevření se elektrárna stala největším solárním komplexem v Chile, který dodává obnovitelnou energii astronomické observatoři.
ESO se zavázala snížit dopady na životním prostředí způsobené cestováním na velké vzdálenosti rozsáhlým využíváním videokonferenční platformy, čímž ušetří až 800 tun ekvivalentu CO2 ročně. Na pracovištích ESO postupně nahrazuje svůj vozový park elektromobily a usiluje o to, aby na všech pracovištích ESO nebyla používána žádná fosilní paliva. Více informací o ekologických iniciativách ESO naleznete na speciální stránce Udržitelnost životního prostředí v ESO.
Dalším způsobem, jak ESO přispívá k ekologické udržitelnosti planety, jsou její iniciativy na ochranu tmavé noční oblohy. Existují pádné důkazy negativního dopadu negativního dopadu osvětlené noční oblohy na volně žijící živočichy a jejího podílu na zvýšení klimatické stopy regionu. Více informací o tématu světelného znečištění a iniciativách a opatřeních ESO najdete na stránce Ochrana tmavé a klidné oblohy.
Mírová vědecká spolupráce (cíle udržitelného rozvoje 16, 17)
Sdružování odborníků je pro ESO klíčové již od jejího založení v roce 1962 s cílem umožnit významné vědecké objevy prostřednictvím výstavby a provozu výkonných pozorovacích zařízení a udržování úzké mezinárodní spolupráce.
ESO nabízí platformu pro mezinárodní spolupráci a vědeckou diplomacii, která aktivně podporuje politické a kulturní porozumění mezi různými národy. Spojuje země, aby vytvořily vědeckou, technickou a politickou kapacitu potřebnou k rozvoji ambiciózních technických projektů, které umožňují národům prohlubovat znalosti o našem vesmíru, podněcovat inovace a zvyšovat povědomí společnosti o kosmu.
Vzhledem k postavení ESO jako těžiště evropské astronomie je ESO pevně spjata s evropskou vědní politikou a má na ni vliv. ESO je zakládajícím členem fóra evropských mezivládních výzkumných organizací (EIROForum), které sdružuje osm největších evropských výzkumných organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti základního výzkumu a v řízení komplexních mezinárodních infrastruktur, pracovišť a výzkumných programů. Posláním fóra EIROForum je spojovat zdroje, pracoviště a odborné znalosti členských organizací s cílem podpořit evropskou vědu při dosahování jejího plného potenciálu, a to jak v technických a přírodovědných oblastech, tak i v otázkách a výzvách souvisejících s diverzitou, rovností a inkluzí.
Kromě toho má ESO stálé místo ve Výboru OSN pro mírové využití kosmického prostoru. ESO zásadním způsobem přispěla k opatřením v oblasti posuzování dopadu satelitních megakonstelací, ochrany tmavé oblohy a ochrany Země před asteroidy. Pokud jde o poslední jmenovanou oblast, ESO je členem Mezinárodní sítě varování před asteroidy (nternational Asteroid Warning Network) s mandátem OSN a v rámci této celosvětové spolupráce monitoruje oblohu kvůli potenciálně nebezpečným asteroidům.
