Obrázek týdne

21. března 2016: Tmavý pruh plazící se přes tento úžasný obrázek hvězdného pole v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus) není úplně tím, čím se zdá být.Ačkoli to vypadá, že v něm nejsou žádné hvězdy, jsou ve skutečnosti schované za hustým mrakem prachu, který blokuje jejich světlo. Tento speciální prachový mrak se jmenuje LDN 1768.Ačkoli vypadají poměrně nudně, tmavé mlhoviny jako LDN 1768 připadají astronomům velmi zajímavé, protože v nich vznikají nové hvězdy. Uvnitř těchto rozlehlých hvězdných jeslí jsou protohvězdy - hvězdy v nejranějších stádiích života, stále ještě přibírající plyn a prach z okolního oblaku.Protohvězdy jsou poměrně chladné a ještě nezačaly vyrábět dost energie, aby svítily ve viditelném světle. Místo toho září v submilimetrové oblasti spektra, kterou lidské oči nevidí. Naštěstí, na rozdíl od viditelného světla, submilimetrové záření není prachem pohlcováno. Pomocí speciálních dalekohledů, které jsou na submilimetrové záření citlivé, jako je třeba ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), můžeme prohlédnout skrz prach a zjistit něco víc ...

14. března 2016: Obrázek byl pořízen těsně před úsvitem na observatoři La Silla, na okraji chilské pouště Atacama. Oranžová vrstva vznášející se nad horizontem oznamuje nadcházející východ Slunce. K prvním náznakům denního světla se sklání Mléčná dráha, která se rozprostírá přes celou noční oblohu. Tento pohled na naši domovskou galaxii je pokryt tmavými oblastmi, tvořenými prachem. Prachové částice pohlcují světlo, které jimi prochází.V popředí kosmické scenérie vidíme několik dalekohledů observatoře. Nejbližší je SEST (Swedish-ESO Submillimetre Telescope), jehož anténa měří v průměru 15 m. Z provozu byl vyřazen v roce 2003 a nahrazen dalekohledy APEX (Atacama Pathfinder EXperiment telescope) a ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Na plošině v pozadí stojí 3.6m dalekohled ESO a těsně za ním CAT (Coudé Auxiliary Telescope).SEST vypadá, že je namířen na velmi jasný objekt, na Venuši, jednu z našich sousedních planet. Venuše je ozářena Sluncem a je jasnější, než všechny hvězdy na nočním nebi. Trojúhelníkové bílé světlo, které se ...

7. března 2016: Na obrázku se naše domovská galaxie Mléčná dráha rozprostírá na obloze nad chilskými Andami. V popředí silnice propojují moderní dalekohledy observatoře ESO La Silla, které jsou namířeny do Mléčné dráhy a možná ještě dál.Na snímku je vidět několik nadnárodních dalekohledů. 3.6m dalekohled ESO stojí na centrálním podstavci a je vybaven přístrojem HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), nejlepším hledačem exoplanet na Zemi. Hned vedle hlavní kopule je menší, která kdysi hostila CAT (Coudé Auxiliary Telescope), který byl připojen k výkonnému Coudé Echelle spektrografu; dnes už jsou oba mimo provoz. U nohou tohoto piedestalu leží francouzský TAROT (Rapid Action Telescope for Transient Objects), který pozoruje optické signály spojené s velmi energetickými událostmi nazývanými gama záblesky. Ty studuje také švýcarský 1.2m dalekohled Leonharda Eulera v kopuli nalevo, ale hlavně je zaměřen na hledání exoplanet.Dál napravo je vidět SEST (Swedish-ESO Submillimetre Telescope), který byl z provozu vyřazen v roce 2003 a nahrazen ...

29. února 2016: Takto vypadá jeden ze čtyř pomocných dalekohledů (Auxiliary Telescope, AT) interferometru VLTI na observatoři ESO Paranal při západu Slunce. Slabý Měsíc je vidět právě nad kulatou kopulí dalekohledu.Dohromady se čtyřmi hlavními dalekohledu (Unit Telescope, UT), které vytváří dalekohled VLT (Very Large Telescope), dotvářeji čtyři pomocné dalekohledy interferometr VLTI. Na rozdíl od hlavních dalekohledů, které jsou pevné, je každý z pomocných dalekohledů pohyblivý a dá se posunout do třiceti různých poloh na pozorovací plošině, čímž vznikají různé základny až do délky 200 m. Tím VLTI simuluje této velikosti pomocí technologie nazývané interferometrie - kombinování světla z několika menších dalekohledů, aby se zvýšilo rozlišení. V případě VLTI získáváme rozlišení v řádu tisícin úhlové sekundy, což odpovídá dvěma metrům ve vzdálenosti Měsíce.Obrázek pořídil fotovyslanec ESO Gabriel Brammer.

22. února 2016: Tento obrázek je nereálný - a to opravdu nereálný! Není to vlastně jeden obrázek, ale kombinace dvou nezávislých fotografií, a ukazuje lednovou oblohu viděnou z obou zemských polokoulí. Zručným fotografem byl fotoambasador ESO Petr Horálek. Petr horní záběr obrázku na observatoři ESO Paranal v Chile, dolní ze slovenské vesnice Oravská Lesná, a pak oba záběry spojil do této úžasné kompozice.Jedno rameno jasně rozpoznatelné struktury ve tvaru X, které se táhne od pravého horního rohu do levého spodního, patří pásu Mléčné dráhy. Druhou úhlopříčku tvoří záře zodiakálního světla. Ve středu obrázku je jeden ze čtyř malých 1.8m pomocných dalekohledů VLT (Very Large Telescope, ESO). V dolní části snímku je dost výrazný jas, způsobený světelným znečištěním v Oravské Lesné, který nemá žádný protějšek v horní části snímku díky odlehlosti Paranalu.OdkazyNebeské X

15. února 2016: Nádherná fotografie Yurije Beletskeho zachycuje spoustu krásných věcí - jak pozemských, tak astronomických - v neuvěřitelném rozsahu vzdáleností.Na popředí obrázku se tyčí přehlídkový dalekohled VISTA (ESO). Tento 4.1m dalekohled prohlíží oblohu v infračerveném světle a vybírá zajímavé astronomické objekty, které je pak možno detailněji studovat 8.2m hlavními dalekohledy VLT (Very Large Telescope, ESO). VLT je vidět na vrcholku hory vpravo od dalekohledu VISTA, asi kilometr po silnici.Na nebi nad VISTou se z levého dolního rohu do pravého horního táhne jasný pruh protkaný tmavšími oblastmi. To je disk Mléčné dráhy, viděný zboku (tedy zevnitř), směrem do středu Galaxie. Ačkoli pouhýma očima do středu Galaxie nevidíme, ustanovili jsme jeho vzdálenost na asi 30 000 světelným let. To v kilometrech dělá něco jako 280 triliard kilometrů, tedy 280 000 000 000 000 000 cest po silnici mezi VISTou a VLT.Svítící oblak přímo nad VLT je Velké Magellanovo mračno (LMC), trpasličí galaxie sousedící s ...

8. února 2016: Možná přemýšlíte, co má náklaďák společného s astronomií. Tak v prvé řadě, toto není žádné obyčejné auto - je to ALMA transportér!S délkou dvacet metrů a šířkou deset metrů, je to jedno z dvojice speciálně navržených vozidel schopných přepravovat 66 antén, které tvoří dalekohled ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Ze svého působiště v nadmořské výšce 5000 metrů, vysoko v chilské poušti Atacama, poskytuje ALMA unikátní pohled na nízkoteplotní vesmír, což umožňuje astronomům studovat s nebývalou přesností, jak vznikají hvězdy.Náklaďáky - na obrázku je Lore, jejím sourozencem je Otto - přesunují každou anténu po 28 kilometrů dlouhé cestě ze staveniště v nadmořské výšce 3000 metrů na hlavní pozorovací plošinu, která je okolo 2000 metrů výš. Také se používají pro přesun antén do různých konfigurací, které odpovídají různých pozorovacím módům pole antén.Drsný a silný, jak přísluší vozidlu pracujícímu v takových extrémních podmínkách, ALMA transportér je také jemné a přesné zařízení, schopné umístit ...

1. února 2016: Obrázek týdne ukazuje spirální galaxii NGC 986 v souhvězdí Pece (Fornax). Galaxie, kterou objevil v roce 1826 skotský astronom James Dunlop, není moc často ukazována, protože leží blízko známé a bohaté kupy galaxií v souhvězdí Pece (Fornax Cluster). Což je škoda, protože tato galaxie je nejenom úžasný vědecký objekt, ale je také velmi hezká. Galaxie leží ve vzdálenosti asi 56 milionů světelných let a vidíme ji téměř dokonale seshora, neboli - jak říkají astronomové - čelně (z ánfasu). To nám umožňuje vidět dvě hlavní spirální ramena a také centrální příčku, složenou z hvězd a prachu. NGC 986 je tudíž spirální galaxie s příčkou.Astronomická pozorování ukazují, že přibližně dvě třetiny všech spirálních galaxií, včetně Mléčné dráhy, obsahují příčku. Takže NGC 986 je perfektní místo pro studium struktury galaxií a zkoumání jevů důležitých pro galaxii, jako je naše, která se zevnitř špatně pozoruje.Tento obrázek, pořízený přístrojem FORS (dalekohled VLT na observatoři ESO ...

25. ledna 2016: Na obloze nad observatoří ESO La Silla se Jižní kříž třpytí vpravo od kopule dánského 1.54m dalekohledu. Níže vpravo na neuvěřitelně tmavém nebi září dvě hvězdy. Zprava doleva jsou to Alfa a Beta Centauri. Alfa Centauri je vícenásobná hvězda a taky Zemi nejbližší hvězdný systém.O trochu blíž Zemi než jasnější složky Alfa Centauri, neviditelná lidskému oku, je Proxima Centauri, třetí člen systému. Je to naše nejbližší hvězdná sousedka, ve vzdálenosti 4.2 světelných let. Předchozí pozorování poskytla jemné, ale podněcující náznaky, že kolem Proximy - hvězdy typu červený trpaslík - obíhá malý souputník. Pozorovací kampaň, která začala v lednu 2016, bude přesněji než doposud pátrat po projevech existence planety zemského typu obíhající kolem hvězdy, tedy po pozorovatelném kymácení hvězdy. A tom je kampaň Pale Red Dot (Světlečervená tečka).Přístroj HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), který je připevněný k 3.6m dalekohledu ESO na La Sille, bude hledat možnou novou planetu. Měření ...

18. ledna 2016: Mléčná dráha obsahuje stovky miliard hvězd. I přesto je hvězda ve středu obrázku velmi nezvyklá, čehož dosáhnout v tomhle počtu hvězd není lehké.Brazilsko-americký tým vedený Jorgem Melendezem z University v Sao Paulu použil dva z dalekohledů ESO v Chile a objevil, že tato hvězda jménem 2MASS J18082002–5104378 je pozůstatkem z let, kdy se formovala Mléčná dráha. Jako taková poskytuje astronomům vzácnou příležitost zkoumat první hvězdy, které se v naší galaxii vytvořily.2MASS J18082002–5104378 byla zaznamenána v roce 2014 dalekohledem NTT (New Technology Telescope) ESO. Následná pozorování pomocí VLT (Very Large Telescope) odhalily, že na rozdíl od mladších hvězd, jako je třeba Slunce, tato hvězda má nezvykle nízké množství prvků, kterým astronomové poněkud zvláštně říkají kovy a myslí tím všechny prvky těžší než vodík a hélium. Vlastně jich má tak málo, že se řadí k UMP (ultra metal-poor, tedy extrémně málo kovová) - nejjasnější, jaká kdy byla objevena.Ačkoli v mladém Vesmíru jich ...

11. ledna 2016: Tento obrázek, pořízený na observatoři La Silla v Chile, ukazuje úplněk na nafialovělé obloze, fotografa krčícího se na skále a dalekohled NTT (New Technology Telescope) stojící na skále. Obsahuje tak tři věci, které potřebuje pozorovatelská astronomie: objekt na pozorování, dalekohled, kterým se pozoruje, a člověka, který pozorování dodá význam.Měsíc je Zemi nejbližším vesmírným tělesem. Jakožto naše jediná přirozená družice obíhá ve vzdálenosti 400 000 km. Navzdory estetickému svitu úplňku na obrázku není Měsíc velkým přítelem astronomů. Sluneční světlo, které se odráží od Měsičního povrchu, působí světelné znečištění a znesnadňuje pozorování vzdálenějších a slabších objektů. Světelné znečištění nicméně nijak neznervozňuje muže, který na obrázku obdivuje výhled. Je to Babak A. Tafreshi, jeden z fotovyslanců ESO. Propast mezi astronomy a mimozemskými tělesy je přemostěna dalekohledem. Na obrázku vidíme dalekohled NTT, který ESO poprvé uvedla do provozu v roce 1989 a poté ho v roce 1997 kompletně inovovala (tzv. NTT Big Bang). Hlavním ...

4. ledna 2016: Tato přátelsky vyhlížející zvířata, vyfocená před 3.6m dalekohledem ESO na observatoři La Silla, jsou lamy guanako. Guanako, dohromady s vikuňou, tvoří dva druhy divokých velbloudovitých přirozeně žijících v oblasti severního Chile.Délka (od hlavy po ocas) lam guanako je mezi jedním až dvěma metry a váha do 120 kilogramů, což z nich dělá jedno z největších pozemských savců Chile.Tyto nebojácné cestovatelky se nacházejí v Bolívii, Paraguay, Argentině a po celých Andách: od Tierra del Fuego na samém jihu Chile až po Peru. Hodují na všech plodech pouště, milují houby, trávu, listí, stromy a dokonce i některé druhy kaktusových květů.Lamy guanako a vikuně nejsou žádnými cizinci v zařízeních ESO v poušti Atacama. V únoru 2014 bylo vikuní mládě zachráněno zaměstnanci ESO poté, co se zatoulalo k radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) na náhorní planině Chajnantor. Zviřátko se oddělilo od svého stáda, když ho honila liška. Teď se zotavuje ve záchranném středisku ...

28. prosince 2015: Moderní věda a přízrak minulých generací lidí spolu existují na tomto neobvyklém obrázku petroglyfu poblíž observatoře ESO La Silla v Chile.Petroglyf je starobylá rytina do kamene. Po celém světě jich najdeme mnoho, v některých případech se datují až do období 40 000 př.n.l. Tento na obrázku je mnohem mladší.Na kameni jsou postavičky lidí zobrazené dohromady s lamami a dalšími podobnými divokými velbloudovitými. Původní kočovní obyvatelé pouště Atacama v Chile sledovali stáda těchto zvířat přes povětšinou pouštní a nehostinnou krajinu. Později se usadili a vytvořili pouštní oázy, kde velbloudovité chovali.Jemná záře hvězd nad horským hřbetem a silueta jednoho z dalekohledů La Silly rámují ubíhání století a vývoj lidstva z přehistorickým dob až k věku kosmického výzkumu.

21. prosince 2015: Přání z Evropské jižní observatoře ke konci roku pro všechny! Přejeme vám veselý konec roku a úspěšný rok 2016. Odkazy: Vánoční přání 2015

14. prosince 2015: Tento rozkošný oblak plynu byl pozorován kamerou EFOSC2 (ESO Faint Object Spectrograph and Camera) na observatoři ESO La Silla. Nachází se v souhvězdí Kentaura na jižní obloze.Plynný oblak se jménem NGC 3699 je planetární mlhovina. Je rozpoznatelná díky svému nepravidelnému strakatému vzhledu a tmavému pásu, který ji přibližně půlí.Planetární mlhoviny, navzdory svému jménu, nemají nic do činění s planetami a vznikají v závěrečných fázích vývoje hvězd o hmotnostech podobných Slunci. Název "planetární mlhovina" pochází z doby jejich objevu Williamem Herschelem, kdy v dalekohledech té doby vypadaly jako kulaté objekty vzhledem podobné planetám.Ke konci svého života hvězdy, podobné Slunci, vyčerpají zásobu vodíku ve svém nitru, čímž přestanou jaderné reakce (které tam doposud probíhaly). To způsobí, že se jádro hvězdy díky gravitaci smrští, a chladnější vnější vrstvy se naopak hodně nafouknou - např. povrch Slunce, až Slunce dosáhne této fáze vývoje, pravděpodobně pohltí dráhu Země. Neobyčejně silné hvězdné větry odfouknou vnější plynné ...

7. prosince 2015: Tento úžasný panoramatický snímek zobrazuje Mléčnou dráhu, která se táhne nad pozorovací plošinou dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na hoře Paranal v Chile. S nadmořskou výškou 2635 m je observatoř Paranal jedním z nejlepších pozorovacích lokalit na Zemi a je to hlavní zařízení evropské pozemní astronomie. Kvalita pozorování je vidět i z detailů struktury pásu Mléčné dráhy na obrázku.Ze Země vidíme Mléčnou dráhu jako pás na obloze, protože pozorujeme z místa uvnitř jejího disku se spirální strukturou. Naše galaxie je obklopena několika menšími satelitními galaxiemi. Dvě z nich jsou na zachyceny vlevo na obrázku: Malý a Velký Magellanův oblak - trpasličí galaxie, které jsou součástí Místní skupiny galaxií.Dalekohled VLT se skládá ze čtyř 8.2m hlavních dalekohledů (UT) a čtyř 1.8m pomocných dalekohledů (AT), které se dohromady mohou spojit do interferometru VLTI (ESO Very Large Telescope Interferometer). Uživatel Flickru John Colosimo poslal tuto fotku do flickrovské skupiny Your ESO Pictures. Fotky ...

30. listopadu 2015: Na tomto krásném snímku, pořízeném jednou expozicí během akce ESO Ultra HD Expedition, tři nebeské objekty září nad jednou z antén soustavy ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array).Nejvýraznější je načervenalá mlhovina Carina, známá také jako NGC 3372. Je to povětšinou velký oblak plynu (převážně vodíku), ve kterém od nedávna probíhá tvorba hvězd. Krátce žijící hmotné modré hvězdy vytvořily v mlhovině spoustu ultrafialového záření, které ionizovalo okolní plyn a přinutilo vodíkové atomy zářit v charakteristické červené barvě. Časem výbuchy supernov a silné hvězdné větry nejhmotnějších hvězd rozptýlí plyn mlhoviny Carina a ponechají pouze jednu nebo více hvězdokup.Dvě takové hvězdokupy, se jmény NGC 3532 a IC 2602, jsou vidět vpravo a vlevo nahoře od mlhoviny Carina.Všechny tři nebeské objekty patří do souhvězdí Carina (Lodní kýl) a poprvé byly zkatalogizovány francouzským astronomem Nicolasem Louisem de Lacaille. Na obrázku vypadají, že leží blízko sebe, ale ve skutečnosti se jejich vzdálenosti od Země velmi liší. IC ...

23. listopadu 2015: Obrázek ukazuje jeden ze čtyř hlavních dalekohledů, které tvoří dalekohled VLT (Very Large Telescope) na Paranalu. Každý z 8.2m dalekohledů má své jméno v mapučském jazyce, kterým hovoří domorodí obyvatelé jižního Chile. Dalekohled na obrázku se jmenuje Yepun, což znamená Venuše.Menší dalekohled za Yepunem je jeden ze čtyř pomocných dalekohledů o průměru 1.8 m. Jejich kombinací s hlavními dalekohledy vzniká interferometr VLT (VLTI).Yepun je vybaven zařízením s laserovou naváděcí hvězdou, jehož akce je zachycena na obrázku. Barva laserového paprsku je vybrána přesně tak, aby excitovala hladinu v sodíkových atomech v atmosféře, které pak vytvoří malý záblesk - umělou hvězdu. Tato hvězda se pak dá použít k odhadu toho, jak moc atmosféra ovlivňuje světlo opravdových hvězd - proces zvaný adaptivní optika - což pomáhá vytvářet ostré obrazy.Nad Yepunem je vidět část Mléčné dráhy, která se táhne nad jižní oblohou. Jasnější oblasti vpravo dole odpovídají Velkému a Malému Magellanovu oblaku, dvěma satelitním ...

16. listopadu 2015: Panoramatický snímek, pořízen fotovyslancem ESO Alexandrem Santernem, ukazuje téměř scenérii téměř vystřiženou z Marsu. Tato suchá, rudá krajina by klidně mohla být na jiné planetě, ale je to místo, kde stojí observatoř La Silla, v nadmořské výšce 2400 metrů na jižním kraji pouště Atacama v Chile. Je to první místo, kde se usadilo ESO.S více než 300 jasnými noci ročně, nízkou atmosférickou turbulencí a suchým klimatem nabízí La Silla vynikající podmínky pro pozemskou astronomii. Po mnoho let byla jednou z vědecky nejproduktivnějších observatoří na světě a i dnes přináší každoročně důležitý vědecký příspěvek.Hlavní pozorovací plošina na La Sille (na obrázku vpravo) hostí řadu dalekohledů, kterými astronomové pozorují vesmír. Nejnápadnější je 3.58m dalekohled ESO NTT (New Technology Telescope) s osmihrannou kopulí, který jako první na světě používal počítačem ovládané deformovatelné primární zrcadlo (systém známý jako aktivní optika) a určoval cestu pro velké moderní dalekohledy včetně dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope) ...

9. listopadu 2015: Dva veliké, zvlněné, téměř dokonale symetrické výtrysky hustého plynu vycházející z jediného zdroje uprostřed obrázku vyfotografoval výkonný dalekohled ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Zdrojem výtrysků je extrémně mladá hvězda, tedy protohvězda, která začíná svou dlouhou cestu k tomu stát se hvězdou jako Slunce.Mladá hvězda s názvem CARMA-7 a její výtrysky leží přibližně 1400 světelných let od Země ve hvězdokupě v souhvězdí Hada (Serpens South star cluster). Tato hustá hvězdokupa v souhvězdí Hada (Serpens) obsahuje přinejmenším dalších 30 protohvězd, které vznikají těsně vedle sebe, a tím poskytují astronomům vynikající laboratoř pro studium interakcí mezi hvězdami a jejich prostředím.První krůčky v životě hvězd ještě nejsou plně prozkoumány, ale astronomové se domnívají, že tyto chumáčovité a zamlžené výtrysky jsou způsobeny periodickými výtrysky plynu, který CARMA-7 ohromnou rychlostí vyvrhuje do okolí. Výtrysky vznikají, když na protohvězdu dopadne materiál z okolního disku. Jak výtrysky tryskají ze své mateřské protohvězdy, srážejí se s mezihvězdným materiálem, který ...