Temná skvrna na Neptunu - pozorování teleskopem VLT a přístrojem MUSE
Snímek zachycuje planetu Neptun, jak ji pozoroval přístroj MUSE pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT. V každém segmentu zorného pole MUSE pořizuje spektrum dané oblasti a tato data lze využít k rekonstrukci tisíců snímků celé planety v různých vlnových délkách.
Záběr vpravo kombinuje všechny vlnové délky a vzniká tak 'přirozený' pohled na planetu. Tmavá skvrna je patrná vpravo nahoře. Dále jsou zobrazeny snímky vytvořené z dat pro vlnovou délku 551 nm (zobrazena modře), 831 nm (zobrazena zeleně) a 848 nm (zobrazena červeně). [Použité barvy jsou ilustrativní a neodpovídají skutečné barvě světla dané vlnové délky.]
Tmavá skvrna je nejvýraznější na kratších (modřejších) vlnových délkách. Hned vedle této tmavé skvrny byla zaznamenána také malá jasná skvrna hluboko v atmosféře, která je na této infografice patrná pouze na prostředním snímku (na vlnové délce 831 nm). Tento typ hloubkového jasného oblaku nebyl na planetě dosud nikdy pozorován. Na snímcích je rovněž vidět několik dalších mělčích jasných skvrn směrem k levému dolnímu okraji Neptunu, pozorovaných na dlouhých vlnových délkách.
Zobrazení temné skvrny Neptunu ze Země bylo možné pouze díky systému adaptivní optiky pro VLT, které koriguje rozmazání způsobené atmosférickými turbulencemi a umožňuje nejen přístroji MUSE získáván mnohem ostřejší snímky. Aby lépe vynikly jemné tmavé i světlé útvary v atmosféře planety, byla data z MUSE pečlivě zpracována.
Kredit:ESO/P. Irwin et al.