Tisková zpráva
Galaxie na hraně
1. března 2017
Pestrobarevný pás hvězd, plynu a prachu na uvedeném snímku je spirální galaxie s katalogovým označením NGC 1055 a takto ji nedávno zachytil dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) pracující na observatoři Paranal v Chile. Průměr galaxie NGC 1055 je asi o 15 procent větší než průměr naší Galaxie (Mléčné dráhy). Jelikož se na NGC 1055 díváme z boku, vypadá, jako by postrádala stočená ramena – typický znak spirálních galaxií. Na jejím vzhledu je také patrná řada nepravidelných struktur, které pravděpodobně vznikly následkem blízkého setkání se sousední galaxií.
Spirální galaxie v rozlehlém vesmíru zaujímají vzhledem k Zemi všechny možné prostorové orientace. Některé pozorujeme shora (nebo čelně chcete-li) jako například galaxii NGC 1232. Pokud je k nám galaxie natočena tímto způsobem, je sice možné spatřit detaily spirální struktury a zářící jádro, ale jen obtížně si představíme její skutečný tvar v prostoru.
Jiné spirální galaxie pozorujeme skloněné pod různými úhly (například NGC 3521). A právě tento náklon lépe odhalí trojrozměrnou strukturu ramen. Abychom si ale udělali celkovou představu o tvaru spirální galaxie, potřebujeme ji vidět z boku – jako v případě NGC 1055.
Při bočním pohledu získáme přehled o rozložení hvězd v galaxii (ať již se jedná o vyvíjející se mladé hvězdy nebo starší populace stálic). Můžeme si udělat rovněž představu o tloušťce relativně plochého disku a snadněji změříme vlastnosti hvězdami napěchované centrální oblasti. V této orientaci se také lépe pozoruje hmota ležící mimo jasné partie v galaktické rovině, protože ji vidíme proti tmavému pozadí vzdáleného vesmíru.
Taková perspektiva astronomům umožňuje zkoumat celkový tvar rozsáhlého galaktického disku a jeho vlastnosti. V případě galaxie NGC 1055 můžeme vidět, že celý disk je výrazně pokroucený a vypadá jako prohnutý kolem jádra. Jsou zde také oblasti s neobvykle komplikovaným uspořádáním, které pravděpodobně vzniklo v důsledku interakce s nedalekou galaxií M 77 (Messier 77, tisková zpráva eso0319) [1].
Galaxie NGC 1055 se nachází asi 55 milionů světelných let daleko a na obloze ji nalezneme v souhvězdí Velryby (Cetus). Snímek byl pořízen pomocí přístroje FORS2 (FOcal Reducer and low dispersion Spectrograph 2), který pracuje ve spojení s dalekohledem VLT (Unit Telescope 1, Antu) na observatoři ESO/Paranal v Chile, v rámci programu ESO Cosmic Gems, jehož cílem je získávat s pomocí dalekohledů a přístrojů ESO snímky vizuálně atraktivních astronomických objektů pro vzdělávací a popularizační účely.
Poznámky
[1] Galaxie M 77 (Messier 77, také NGC 1068) má velmi jasnou centrální část s aktivní superhmotnou černou dírou v samotném středu. Jedná se o jeden z nejbližších příkladů takzvaných aktivních galaxií.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba
národní kontakt
Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba
překlad
Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika
Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org
O zprávě
| Tiskové zpráva č.: | eso1707cs |
| Jméno: | NGC 1055 |
| Typ: | Milky Way : Galaxy : Type : Spiral |
| Facility: | Very Large Telescope |
| Instruments: | FORS2 |
