Poryv větru z černé díry

70 milionů světelných let od Země, v souhvězdí Jeřába, se skrývá galaxie NGC 7582 - spirální galaxie se supermasivní černou dírou ve svém středu. Tyto snímky byly pořízeny v rámci studie využívající instrument MUSE na teleskopu ESO/VLT, jež má za cíl odhalit vliv aktivní černé díry na tvorbu hvězd v její hostitelské galaxii. 

Zmíněná galaxie disponuje aktivním galaktickým jádrem (anglicky active galactic nucleus - AGN), které si můžete představit jako extrémně výkonný motor poháněný supermasivní černou dírou, pohlcující materiál v jejím bezprostředním okolí. Hmota se během tohoto procesu zahřívá a vyzařuje do okolí obrovské množství energie a větru. Jaký efekt to ale má na galaxii jako celek?

Zodpovědět tuto otázku se pokouší nedávná studie vedená Stéphanií Juneau z NOIRLab ve Spojených státech amerických, jež se zabývá rozložením různých ionizovaných prvků v galaxii. Na obrázku vpravo vidíte modře kyslík, zeleně dusík a červeně vodík. Červeně zářící oblasti jsou regiony aktivní tvorby hvězdy, zatímco převážně modré regiony tvořící kužel ukazují materiál proudící z aktivního galaktického jádra. Obrázek vlevo zachycující stejnou oblast ukazuje tradičnější pohled na tuto galaxii, s pruhy prachu jenž částečně zakrývají modré a oranžové světlo hvězd.

Instrument MUSE výzkumnému týmu rovněž umožnil mapovat pohyb hvězd a plynu. Díky tomu se podařilo zjistit, že by NGC 7582 mohla obsahovat strukturu obklopující centrální supermasivní černou díru, která chrání zbytek galaxie od nehostinného toku energie z aktivního galaktického jádra.