Tisková zpráva

ALMA odhalila vnitřní strukturu hvězdné porodnice

7. března 2018

Vědci využili nová data získaná radioteleskopem ALMA a dalšími přístroji k zachycení jinak neviditelné pavučiny filamentů, která protkává Velkou mlhovinu v Orionu. Na snímku jsou tyto struktury zobrazeny teplými červenými a žlutými odstíny, ve skutečnosti se ale jedná o tak chladné útvary, že k jejich zobrazení je potřeba použít speciální teleskopy, jako je třeba ALMA.

Tento působivý a neobvyklý záběr zachycuje část Velké mlhoviny v Orionu (Orion Nebula), která je rozsáhlou oblastí s probíhajícími procesy formování nových hvězd ležící asi 1 350 světelných let od Slunce. Snímek kombinuje červeně zobrazenou mozaiku záběrů pořízených v pásmu milimetrových vln pomocí radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a IRAM (IRAM 30-metre telescope) s do modra laděnou fotografií stejného pole v oboru infračerveného záření. Ta byla získána přístrojem HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT (Very Large Telescope) a vzhledově více připomíná běžný pohled na tento objekt ve viditelném světle. Skupina jasných hvězd v levém horním rohu je Trapez (Trapezium Cluster) – malá hvězdokupa mladých horkých hvězd starých pouze několik milionů let.

Jemné vláknité struktury viditelné na tomto rozsáhlém snímku jsou dlouhé filamenty chladného plynu, které je možné zachytit pouze teleskopy pracujícími v milimetrovém pásmu vlnových délek elektromagnetického záření. Jinak jsou tyto útvary zcela nepozorovatelné, a to jak ve viditelném světle, tak v infračerveném záření. ALMA je jedním z mála přístrojů, které astronomové mají k dispozici pro jejich studium. Tento plyn představuje materiál, který dává vzniknout novým hvězdám – oblak postupně kolabuje působením vlastní gravitace, dokud není dostatečně hustý na to, aby se v něm utvořila protohvězda – objekt předcházející vzniku hvězdy.

Vědci, kteří pořídili data, na základě nichž byl snímek vytvořen, zkoumali tyto filamenty, aby porozuměli jejich struktuře a složení. Použili radioteleskop ALMA k hledání známek přítomnosti iontu N₂H⁺ (diazenylium), který je v materiálu filamentů obsažen. Tímto způsobem se týmu podařilo identifikovat síť celkem 55 filamentů.

Velká mlhovina v Orionu (Orion Nebula) je jednou ze Slunci nejbližších oblastí s intenzivní tvorbou nových hvězd. Je tak možné ji detailně zkoumat a hojně toho využívají především astronomové zabývající se procesy formování a vývoje hvězd během prvních několika milionů let jejich existence. Dalekohledy ESO zkoumaly tento zajímavý objekt a jeho části mnohokrát. Více o těchto pozorováních je možné se dozvědět například v tiskové zprávě eso1723, snímky naleznete na stránkách galerie.

K vytvoření celého záběru bylo použito celkem 296 jednotlivých datových balíků získaných pomocí radioteleskopů ALMA a IRAM. Díky tomu jde o jednu z dosud nejrozsáhlejších mozaik, které ve vysokém rozlišením zachycují oblast s probíhajícím formováním hvězd v oboru milimetrových vln [1].

Poznámky

[1] Starší mozaiky oblastí Velké mlhoviny v Orionu na milimetrových vlnových délkách využívaly data pouze z dalekohledů s jednou parabolou, jako je například APEX. Nová pozorování pomocí ALMA a IRAM využívají interferometrii ke kombinaci signálů z řady jednotlivých antén umístěných na velkou vzdálenost od sebe, což umožňuje získat záběry s mnohem jemnějšími detaily.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

• snímky dalekohledu ALMA
• webové stránky IRAM
• vědecký článek
  

Kontakty

Alvaro Hacar González
NWO-VENI Fellow – Leiden Observatory
Leiden University, the Netherlands
Email: hacar@strw.leidenuniv.nl

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network and Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1809. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.