Kids

Tisková zpráva

ALMA objevila ingredienci života v okolí mladé hvězdy podobné Slunci

8. června 2017

Astronomové využili radioteleskop ALMA k pozorování hvězd podobných Slunci ve velmi raném stádiu vývoje a podařilo se jim objevit známky přítomnosti methylisokyanátu – chemikálie, která je považována za jeden ze základních stavebních kamenů života. Tuto prebiotickou molekulu se u protohvězd slunečního typu, jejichž vývoj vede k systémům podobným Sluneční soustavě, podařilo pozorovat vůbec poprvé. Objev vědcům může pomoci pochopit, jakým způsobem na Zemi vznikl život.

Dva týmy astronomů využili výkonu radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pracujícího v Chile k detekci složité probiotické organické molekuly methylisokyanátu (methyl isocyanate) [1] ve vícenásobném hvězdném systému IRAS 16293-2422. První tým vedli Rafael Martín-Doménech (Centro de Astrobiología, Madrid, Španělsko) a Víctor M. Rivilla (INAF-Osservatorio Astrofisico di Arcetri, Florence, Itálie), druhý pak Niels Ligterink (Leiden Observatory, Nizozemí) a Audrey Coutens (University College, London, Spojené království).

Tento hvězdný systém nás nepřestává překvapovat. Poté, co zde byly objeveny cukry, se nám v něm nyní podařilo nalézt také methylisokyanát. Tato skupina organických molekul se zapojuje do syntézy peptidů a aminokyselin, které, ve formě proteinů, představují biologický základ života, jak ho známe,“ vysvětlují Niels Ligterink a Audrey Coutens [2].

Schopnosti radioteleskopu ALMA oběma týmům umožnily pozorovat molekuly na několika různých charakteristických vlnových délkách v celém rádiovém spektru (radio spectrum) [3]. Nezaměnitelné chemické otisky vědci objevili v teplé husté vnitřní oblasti prachoplynného kokonu obklopujícího mladé hvězdy v nejranější fázi vývoje. Oběma týmům se podařilo identifikovat a separovat známky složité organické molekuly methylisokyanátu. Získaná pozorování byla následně modelována na počítači a podporují je i provedené laboratorní experimenty, které pomohly zlepšit naše chápání původu těchto molekul [5].

IRAS 16293-2422 je vícenásobný hvězdný systém velmi mladých hvězd, který se nachází asi 400 světelných let od nás. Leží v rozsáhlé oblasti s probíhajícím vznikem hvězd Rho Ophiuchi a na obloze ho nalezneme v souhvězdí Hadonoše (Ophiuchus). Nové výsledky získané na základě pozorování ALMA ukazují, že metylisokyanát v plynném stavu se nachází kolem všech těchto mladých hvězd.

Země i ostatní planety Sluneční soustavy vznikly z materiálu, který zbyl po formování Slunce. Studium protohvězd slunečního typu tak může astronomům otevřít okno do minulosti a umožnit jim výzkum podmínek podobajících se těm, které vedly ke vzniku naší Sluneční soustavy před 4,5 miliardami let.

Rafael Martín-Doménech a Víctor M. Rivilla, vedoucí autoři jednoho z publikovaných článků, dodávají: „Tyto výsledky nás obzvláště těší, protože sledované protohvězdy jsou mimořádně podobné Slunci na počátku jeho vývoje a jsou zde i vhodné podmínky pro formování planet o velikosti Země. Díky nalezení prebiotických molekul v rámci naší studie jsme získali další kousek skládanky umožňující pochopení procesů, které na naší planetě vedly ke vzniku života.“

Niels Ligterink je nadšen z podpůrných laboratorních výsledků: „Kromě detekce molekul jsme také chtěli pochopit, jakým způsobem vznikly. Naše laboratorní experimenty ukázaly, že methylisokyanát se skutečně může vytvářet na ledových částicích s velmi nízkou teplotou, tedy v podmínkách, které se podobají mezihvězdnému prostředí. To znamená, že tato molekula – a tedy základ peptidových vazeb – se pravděpodobně bude vyskytovat u většiny mladých hvězd slunečního typu.“

Poznámky

[1] Složitá organická molekula je z pohledu astrochemie tvořena minimálně šesti atomy, přičemž alespoň jeden je uhlík. Methylisokyanát (CH3NCO) obsahuje atomy uhlíku, vodíku, dusíku a kyslíku. Tato velmi toxická látka byla hlavní příčinou smrti tisíců lidí při průmyslové katastrofě v indickém městě Bhopal v roce 1984 (Bhopal industrial accident).  

[2] Tento hvězdný systém zkoumal radioteleskop ALMA již v roce 2012. Bylo objeveno, že se zde vyskytují molekuly jednoduchého cukru glykolaldehydu, který je rovněž považován za ingredienci života.

[3] Rafael Martín-Doménech a jeho tým využil nová i archivní pozorování protohvězdy pořízená v celém rozsahu vlnových délek dostupných přijímačům ALMA pro pásmo 3, 4 a 6. Niels Ligterink a jeho kolegové využili data získaná v rámci přehlídky PILS (ALMA Protostellar Interferometric Line Survey), jejímž cílem bylo pomocí ALMA prozkoumat chemické složení systému IRAS 16293-2422 v celém rozsahu vlnových délek pásma 7 a to s velmi vysokým rozlišením odpovídajícím velikosti Sluneční soustavy. 

[4] Vědci provedli spektrografickou analýzu světla protohvězd, aby určili chemické složení. Množství  methylisokyanátu, které nalezli, je – v poměru k molekulárnímu vodíku a dalším sloučeninám – srovnatelné, jako u dříve pozorované dvojice velmi hmotných protohvězd (ležících v hmotných molekulárních jádrech oblaků Orion KL a Sagittarius B2 North).  

[5] Rafael Martín-Doménech a jeho tým chemicky modelovali vznik methylisokyanátu. Pozorovaný obsah je možné podle nich vysvětlit procesy na povrchu prachových zrn a následnými chemickými reakcemi v plynné fázi. Niels Ligterink a jeho tým navíc prokázali (s použitím kryogenického experimentu s ultravysokým vakuem v laboratoři v Leidenu), že molekula může vzniknout v extrémně chladném mezihvězdném prostředí při teplotách kolem 15 K (-258 °C).

Další informace

Výzkum byl prezentován ve dvojici článků: “First Detection of Methyl Isocyanate (CH3NCO) in a solar-type Protostar” autorů R. Martín-Doménech a kol.; a “The ALMA-PILS survey: Detection of CH3NCO toward the low-mass protostar IRAS 16293-2422 and laboratory constraints on its formation” autorů N. F. W. Ligterink a kol. Oba články byly publikovány ve stejném vydání vědeckého časopisu Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Složení prvního týmu: R. Martín-Doménech (Centro de Astrobiología, Španělsko), V. M. Rivilla (INAF-Osservatorio Astrofisico di Arcetri, Itálie), I. Jiménez-Serra (Queen Mary University of London, UK), D. Quénard (Queen Mary University of London, UK), L. Testi (INAF-Osservatorio Astrofisico di Arcetri, Itálie; ESO, Garching, Německo; Excellence Cluster “Universe”, Německo) a J. Martín-Pintado (Centro de Astrobiología, Španělsko).

Složení druhého týmu: N. F. W. Ligterink (Sackler Laboratory for Astrophysics, Leiden Observatory, Nizozemí), A. Coutens (University College London, UK), V. Kofman (Sackler Laboratory for Astrophysics, Nizozemí), H. S. P. Müller (Universität zu Köln, Německo), R. T. Garrod (University of Virginia, USA), H. Calcutt (Niels Bohr Institute & Natural History Museum, Dánsko), S. F. Wampfler (Center for Space and Habitability, Švýcarsko), J. K. Jørgensen (Niels Bohr Institute & Natural History Museum, Dánsko), H. Linnartz (Sackler Laboratory for Astrophysics, Nizozemí) a E. F. van Dishoeck (Leiden Observatory, Nizozemí; Max-Planck-Institut für Extraterrestrische Physik, Německo).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Rafael Martín-Doménech
Centro de Astrobiología
Madrid, Spain
Email: rmartin@cab.inta-csic.es

Victor Rivilla
INAF-Osservatorio Astrofisico di Arcetri
Italy
Email: rivilla@arcetri.astro.it

Audrey Coutens
Laboratoire d’Astrophysique de Bordeaux
France
Email: audrey.coutens@u-bordeaux.fr

Niels Ligterink
Sackler Laboratory for Astrophysics, Leiden Observatory
Netherlands
Tel.: +31 (0) 71 527 5844
Email: ligterink@strw.leidenuniv.nl

Richard Hook
ESO Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1718. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.

O zprávě

Tiskové zpráva č.:eso1718cs
Jméno:Stars
Typ:Milky Way : Nebula : Type : Star Formation
Facility:Atacama Large Millimeter/submillimeter Array
Science data:2017MNRAS.469.2230M
2017MNRAS.469.2219L

Obrázky

ALMA detekovala methylisokyanát v okolí mladé hvězdy podobné Slunci
ALMA detekovala methylisokyanát v okolí mladé hvězdy podobné Slunci
ALMA detekovala methylisokyanát v okolí mladé hvězdy podobné Slunci (vizualizace)
ALMA detekovala methylisokyanát v okolí mladé hvězdy podobné Slunci (vizualizace)
Dvojhvězda IRAS 16293-2422 v souhvězdí Hadonoše
Dvojhvězda IRAS 16293-2422 v souhvězdí Hadonoše
Oblast s probíhajícím zrodem hvězd Rho Ophiuchi v souhvězdí Hadonoše
Oblast s probíhajícím zrodem hvězd Rho Ophiuchi v souhvězdí Hadonoše

Videa

ESOcast 110 Light: Ingredience života nalezeny u rodících se hvězd (4K UHD)
ESOcast 110 Light: Ingredience života nalezeny u rodících se hvězd (4K UHD)
ALMA detekovala ingredienci života v okolí mladé hvězdy podobné Slunci
ALMA detekovala ingredienci života v okolí mladé hvězdy podobné Slunci