Tisková zpráva

"Vesmírné klání": astronomové pozorují dvojici galaxií v bitvě v hlubokém vesmíru

21. května 2025, Praha

Astronomové byli poprvé svědky prudké kosmické srážky, při níž jedna galaxie proniká intenzivním zářením do druhé. Jejich výsledky, publikované dnes v časopise Nature, ukazují, že toto záření tlumí schopnost zraněné galaxie tvořit nové hvězdy. Tato nová studie kombinuje pozorování z dalekohledu VLT (Very Large Telescope) na Evropské jižní observatoři (ESO) a z ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a odhaluje všechny kruté detaily této galaktické bitvy.

Ve vzdálených hlubinách vesmíru se dvě galaxie ocitají v napínavé válce. Znovu a znovu se k sobě přibližují rychlostí 500 km/s na násilném kolizním kurzu, aby si zasadily jen letmý úder a pak se stáhly a připravily na další kolo. "Proto tento systém nazýváme 'kosmickým kláním'," říká spoluvedoucí studie Pasquier Noterdaeme, výzkumník z IAP (Institut d'Astrophysique de Paris) a FCLA (French-Chilean Laboratory for Astronomy) v Chile, a přirovnává ho ke středověkému sportu. Tito galaktičtí rytíři však nejsou zrovna rytíři a jeden z nich má velmi neférovou výhodu: používá kvazar, který svého protivníka probodne kopím záření.

Kvasary jsou jasná jádra některých vzdálených galaxií, která jsou poháněna supermasivními černými dírami a uvolňují obrovské množství záření. Kvasary i splynutí galaxií bývaly mnohem častější, objevovaly se častěji v prvních miliardách let vesmíru, takže pro jejich pozorování astronomové nahlížejí do vzdálené minulosti pomocí výkonných teleskopů. Světlo z tohoto "vesmírného klání" k nám dorazilo až po více než 11 miliardách let, takže ho vidíme takové, jaké bylo v době, kdy byl vesmír starý jen 18 % svého současného stáří.

"Poprvé zde vidíme přímý vliv záření kvasaru na vnitřní strukturu plynu v jinak pravidelné galaxii," vysvětluje spoluvedoucí studie Sergej Balašev, který je vědeckým pracovníkem Ioffeho institutu v ruském Petrohradě. Nová pozorování naznačují, že záření uvolněné kvazarem narušuje oblaka plynu a prachu v pravidelné galaxii a zanechává za sebou pouze nejmenší a nejhustší oblasti. Tyto oblasti jsou pravděpodobně příliš malé na to, aby v nich mohly vznikat hvězdy, takže v poraněné galaxii zůstává méně hvězdných jeslí a ona samotná prochází dramatickou proměnou.

Tato galaktická oběť však není jediná, která prochází změnami. Balašev vysvětluje: "Předpokládá se, že tato sloučení přivádějí obrovské množství plynu k supermasivním černým dírám sídlícím v centrech galaxií." V kosmickém souboji se nové zásoby paliva dostávají na dosah černé díry pohánějící kvasar. Když se černá díra nasytí, může kvazar pokračovat ve svém ničivém útoku.

Tato studie byla provedena pomocí ALMA a přístroje X-shooter na VLT ESO, které se nacházejí v chilské poušti Atacama. Vysoké rozlišení ALMA pomohlo astronomům jasně rozlišit obě splývající galaxie, které jsou tak blízko u sebe, že při předchozích pozorováních vypadaly jako jeden objekt. Pomocí přístroje X-shooter vědci analyzovali světlo kvazaru při průchodu běžnou galaxií. To umožnilo týmu studovat, jak tato galaxie v tomto kosmickém souboji trpí zářením kvasaru.

Pozorování pomocí větších a výkonnějších teleskopů by mohla o podobných srážkách odhalit více. Jak říká Noterdaeme, dalekohled, jako je ELT (Extremely Large Telescope) ESO, "nám jistě umožní posunout vpřed naše chápání tohoto i dalších systémů, abychom lépe pochopili vývoj kvasarů a jejich vliv na hostitelské a blízké galaxie."

Další informace

Tento výzkum byl prezentován v článku, který vyjde v časopise Nature pod názvem "Quasar radiation transforms the gas in a merging companion galaxy". (doi: 10.1038/s41586-025-08966-4)

Skupinu tvoří S. Balashev (Ioffe Institute, Petrohrad, Rusko), P. Noterdaeme (Institut d'Astrophysique de Paris, Paříž, Francie [IAP] & French-Chilean Laboratory for Astronomy [FCLA], Chile), N. Gupta (Inter-University Centre for Astronomy, Pune, Indie [IUCAA]), J.K. Krogager (Université Lyon I, Lyon, Francie & FCLA), F. Combes (Collège de France, Paříž, Francie), S. López (Universidad de Chile [UChile]), P. Petitjean (IAP), A. Omont (IAP), R. Srianand (IUCAA) a R. Cuellar (UChile).

ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je mezinárodní astronomické zařízení, jenž společně provozují ESO, U.S. National Science Foundation (NSF) a National Institutes of Natural Sciences (NINS) of Japan ve spolupráci s Chile. ALMA je financována ESO jménem jejích členských států, NSF ve spolupráci s National Research Council of Canada (NRC)  a National Science and Technology Council (NSTC) na Tchaj-wanu a NINS ve spolupráci s Academia Sinica (AS) na Tchaj-wanu a Korea Astronomy and Space Science Institute (KASI). Výstavbu a provoz soustavy ALMA vede ESO jménem svých členských států, National Radio Astronomy Observatory (NRAO) řízená Associated Universities, Inc. (AUI) za severní Ameriku a National Astronomical Observatory of Japan (NAOJ) za východní Asii. The Joint ALMA Observatory (JAO) poskytuje jednotné vedení a management výstavby, plánování a provozu soustavy ALMA.

Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ve prospěch všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících záhad vesmíru a šíření fascinace astronomií, a podporujeme mezinárodní spolupráci v oblasti astronomie. ESO bylo založeno jako nadnárodní organizace v roce 1962 a dnes ji podporuje 16 členských států (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko), hostitelský stát Chile a Austrálie jako strategický partner. Sídlo ESO a její návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova se nachází nedaleko německého Mnichova, zatímco chilská poušť Atacama, nádherné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, je domovem našich dalekohledů. ESO provozuje tři pozorovací stanoviště: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu provozuje Very Large Telescope a jeho Interferometr, jakož i přehlídkové dalekohledy, jako je VISTA. Na Paranalu bude ESO také hostit a provozovat soustavu Čerenkovových teleskopů (Cherenkov Telescope Array South), největší a nejcitlivější observatoř pro gama záření na světě. ESO společně s mezinárodními partnery provozuje na Chajnantoru observatoř ALMA, která pozoruje oblohu v milimetrovém a submilimetrovém pásmu. Na Cerro Armazones poblíž Paranalu budujeme "největší oko upřené k nebi" - Extremely Large Telescope. Z našich kanceláří v Santiagu v Chile podporujeme naší činnost v zemi a spolupracujeme s chilskými partnery a společností.

Odkazy

• Výzkumný článek
• Fotografie VLT
• Fotografie ALMA
• Více informací o ELT ESO najdete na našich speciálních webových stránkách a v tiskové sadě.
• Pro novináře: Přihlaste se k odběru našich zpráv pod embargem ve vašem jazyce a přihlaste se k účasti na (částečně financované) strategické návštěvě médií ESO v roce 2025 (NOVINKA).
• Pro vědce: Máte příběh? Předložte svůj výzkum
• Nová analýza ESO potvrzuje vážné škody způsobené průmyslovým komplexem plánovaným poblíž Paranalu

Kontakty

Pasquier Noterdaeme
Institut d'Astrophysique de Paris
Paris, France
Tel.: +33 1 44 32 81 65
Email: noterdaeme@iap.fr

Sergei Balashev
Ioffe Institute
St Petersburg, Russia
Tel.: +7 921 970 2553
Email: s.balashev@gmail.com

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2509. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.