Tisková zpráva

VLT pořídil nejdetailnější infračervený snímek mlhoviny Carina

8. února 2012

Dalekohled ESO/VLT získal zatím nejdetailnější infračervené záběry ‚hvězdné porodnice‘ v mlhovině Carina. Zviditelnil tak mnohé dosud skryté struktury rozptýlené v této působivé nebeské krajině plynu, prachu a mladých hvězd. Tento snímek patří k nejpozoruhodnějším, jaké kdy VLT pořídil.

Hluboko v srdci jižní části Mléčné dráhy leží hvězdná porodnice známá jako mlhovina Carina. Nachází se asi 7 500 světelných let od Země a na obloze ji naleznete v souhvězdí Lodního kýlu (Carina) [1]. Tento zářící oblak plynu a prachu je jednou z nejbližších ‚líhní‘ hmotných hvězd a nalezneme zde několik stálic ze skupiny nejtěžších a nejjasnějších, jaké známe. Jednou z nich je záhadná a extrémně nestabilní hvězda Eta Carinae, jež byla ve 40. letech 19. století po několik let druhou nejjasnější hvězdou na celé obloze, a která pravděpodobně v blízké budoucnosti (z astronomického pohledu samozřejmě) exploduje jako supernova. Mlhovina Carina je pro astronomy unikátní laboratoří, kde mohou studovat bouřlivý zrod i mládí hvězd.    

Ačkoliv tato mlhovina vypadá úchvatně i ve viditelném světle (eso0905), mnohá její tajemství jsou skryta za hustými oblaky prachu. Aby pronikli skrze tuto oponu, využili evropští astronomové pod vedením Thomase Preibische (University Observatory, Mnichov, Německo) možnosti dalekohledu ESO/VLT ve spojení s kamerou HAWK-I [2] citlivou v oboru infračerveného záření.

K vytvoření uvedeného snímku, který je nejpodrobnější infračervenou mozaikou této mlhoviny, jaká byla dosud pořízena a zároveň jedním z nejdramatičtějších snímků získaných pomocí dalekohledu VLT, byly použity stovky jednotlivých záběrů. Kromě jasných hmotných hvězd jsou na tomto obrázku zachyceny také stovky tisíc slabších [3], které byly dosud nepozorovatelné.

Oslnivá Eta Carine se na snímku nachází vlevo, na samém dolním okraji. Je obklopena oblaky plynu, které svítí v důsledku ozařování intenzivními ultrafialovými paprsky. Po celém snímku nalezneme rovněž mnoho kompaktních skvrnek temného materiálu, který zůstává i v infračerveném oboru neprůhledný. Jsou to husté prachové kokony, ve kterých právě vznikají nové hvězdy.    

Za posledních několik milionů let se v této oblasti zrodilo mnoho hvězd, a to jak osamocených, tak vázaných v hvězdokupách. Jasnou hvězdokupu poblíž středu snímku označují astronomové jako Trumpler 14. Ačkoliv tento objekt je dobře pozorovatelný i ve viditelném světle, na infračerveném záběru můžeme spatřit mnohem více slabých hvězd. Směrem k levé straně snímku můžete spatřit malou koncentraci žlutě vyhlížejících hvězd.  Seskupení bylo poprvé spatřeno na tomto záběru z VLT, na snímcích ve viditelném světle jej není vidět vůbec. Jedná se o jeden z mnoha nových objektů, které byly učiněny díky tomuto úchvatnému širokoúhlému záběru.

Poznámky

[1] Souhvězdí Carina (Lodní kýl) představuje část mytologické lodi Argo z báje o Jásonovi a argonautech.

[2] Oblasti naplněné prachem absorbují a rozptylují kratší vlnové délky modrého světla více než delší červené. Tento jev rovněž vysvětluje, proč je Slunce nad západním obzorem často červené, především v okamžicích, kdy je v atmosféře hodně prachu. Na některých místech oblohy bohatých na prach, především v oblastech zrodu hvězd, je tento efekt tak výrazný, že tudy neprochází žádné viditelné světlo. Astronomové tento problém překonávají díky pozorování v oboru infračerveného záření, za použití speciálních kamer jako je HAWK-I na dalekohledu ESO/VLT nebo kamera přehlídkového teleskopu VISTA. 

[3] Jedním z hlavních úkolů astronomů bylo hledání hvězd slabších a méně hmotných než Slunce v této oblasti. Snímek má takový dosah, že umožňuje hledat mladé hnědé trpaslíky.

Další informace

V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

• odborný článek
• Thomas Preibisch’s Carina web page
• pozorování mlhoviny Carina pomocí APEX/LABOCA
• pozorování stejné oblast i rentgenovém oboru (Chandra Carina Project)
• snímky dalekohledu VLT

Kontakty

Thomas Preibisch
University Observatory Munich/Ludwig-Maximilians-University
Munich, Germany
Tel.: +49 89 2180 6016
Email: preibisch@usm.uni-muenchen.de

Richard Hook
ESO, La Silla, Paranal, E-ELT and Survey Telescopes Public Information Officer
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6655
Mobil: +49 151 1537 3591
Email: rhook@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1208. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.