Tisková zpráva

Pekelná líheň planetárních soustav

19. srpna 2009

Nový snímek ESO představuje centrum prachoplynného oblaku a hvězdokupu s označením RCW 38, která je doslova přeplněna nově vznikajícími hvězdami a planetárními soustavami. Mladé hvězdy spolu s obry, jenž explodovali jako supernovy, bombardují svým zářením všudypřítomný prach a plyn. V jistých případech tento vliv zapříčiní vznik nových planetárních soustav. Vědci se domnívají, že také naše Sluneční soustava vznikala za podobných podmínek.

Početná  hvězdokupa RCW 38 se nachází ve vzdálenosti 5500 světelných let od Země směrem do souhvězdí Plachet. Podobně jako hvězdokupa ve známé mlhovině v Orionu (ESO 12/01) je RCW 38 obklopena původním prachoplynným oblakem. Astronomové zjistili, že většina hvězd, včetně nejpočetnějších červených trpaslíků, vznikla v podobných regionech bohatých na mezihvězdný materiál. Hvězdokupy obklopené okolní mlhovinou představují přírodní laboratoř pro studium formování hvězd a planet.

„Pozorováním hvězdokupy RCW 38 můžeme získat mnoho důležitých informací o původu naší vlastní Sluneční soustavy. Můžeme se také dozvědět něco o vzniku planetárních soustav obecně,“ říká Kim DeRose, vedoucí studie zveřejněné v časopise Astronomical Journal. DeRose zkoumala RCW 38 v rámci studia ve Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v USA.

Kvalitní snímek RCW 38 získali astronomové s využitím adaptivní optiky NACO na dalekohledu VLT [1]. Zaměřili se na malou oblast v centru mlhoviny v okolí hmotné hvězdy IRS2. Světlo této hvězdy je bílé až modré, což odpovídá nejvyšší možné povrchové teplotě hvězd. Pozorování odhalila, že IRS2 je ve skutečnosti dvojhvězdou. Složky jsou od sebe vzdáleny 500 AU.

Navzdory silnému ultrafialovému záření IRS2 našli astronomové na snímku několik protohvězd, tj. slabě zářící zárodky budoucích hvězd, a několik dalších kandidátů na hvězdy. Někteří z nich však  pravděpodobně nikdy nedospějí do stádia protohvězdy, neboť silné záření IRS2 rozptyluje hmotu, která by se jinak gravitačně zhroutila v novou hvězdu, či vytvořila protoplanetární disky. V průběhu několika následujících miliónů let se mohou planetární disky, které přežijí, vyvinout v planety, komety či jiné objekty a vypadat podobně jako naše Sluneční soustava.

Jakoby ultrafialové záření nebylo dosti ničivé, jsou regiony obdobné RCW 38 podrobeny častým výbuchům supernov. Během těchto explozí je do okolního prostoru vyvrhován materiál, včetně vzácných izotopů z nitra umírajících hvězd. Vyvržený materiál slouží jako stavební kameny další generaci hvězd. Na základě nálezu zmíněných izotopů rovněž na našem Slunci vědci soudí, že vzniklo ve hvězdokupě podobné RCW 38 a nikoliv v osamocené části Galaxie.

„Detaily na snímcích pořízení díky adaptivní optice poskytly klíčová data pro porozumění vzniku hvězd a planet uvnitř hustých a aktivních mlhovin,“ říká spoluautor Dieter Nürnberger.

Poznámky

[1] Zkratka NACO je odvozena z pojmenování dvou přístrojů a to: Nasmyth Adaptive Optics System (NAOS) a Near-Infrared Imager and Spectrograph (CONICA). Adaptivní optika kompenzuje rozostření snímku v důsledku turbulencí v atmosféře, která je v neustálém pohybu díky změnám teploty a větru.

Další informace

Studie je publikována v časopise Astronomical Journal, v článku A Very Large Telescope / NACO study of star formation in the massive embedded cluster RCW 38, DeRose a kol. (2009, AJ, 138, 33-45).

Sestava výzkumného týmu: K.L. DeRose, T.L. Bourke, R.A. Gutermuth a S.J. Wolk (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, Cambridge, USA), S.T. Megeath (Department of Physics and Astronomy, The University of Toledo, USA), J. Alves (Centro Astronómico Hispano Alemán, Almeria, Spain), a D. Nürnberger (ESO).

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy

• článek ke stažení: http://arxiv.org/ nebo http://www.iop.org/ (EN)
• stránky o adaptivní optice (EN)
• dalekohled VLT (EN)

Kontakty

Viktor Votruba
Národní kontakt
Tel.: +420 267 103 040
Email: votruba@physics.muni.cz

Dieter Nürnberger
ESO
Chile
Tel.: +56 2 463 3080
Email: dnuernbe@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso0929. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.