Životadárný jed

V prosinci 2018 kolem Země proletěla kometa 46P/Wirtanen ve vzdálenosti 11,6 milionů kilometrů - to je asi třicetinásobek vzdálenosti Země-Měsíc. Díky tomu měli astronomové šanci pozorovat kometu opravdu detailně a ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) toho plně využila. ALMA pozoruje chladnější složky vesmíru, hlavně plyn a prach, a často se soustředí na jednotlivé molekuly. V tomto případě se jednalo o kyanovodík v koma kolem kometárního jádra.

Ale proč se astronomové zabývají známým jedem? Protože se zdá, že kyanid je vesmíru asi tak běžný jako v detektivkách. Je to jednoduchá organická molekula, která vzniká poměrně snadno, byla pozorována v kometách, hvězdných atmosférách a v mracích plynu a prachu, které existují mezi hvězdami. Z obrázku je zřejmé, že se kyanovodík uvolňuje z jádra komety. Další pozorování z radioteleskopu ALMA ukázaly, že jsou přítomny i další, složitější, organické molekuly.

A to je důležíté, protože kyanovodík je sice jedovatý pro mnoho současných pozemských organismů, ale možná hrál vznik života v počátcích života na Zemi. Je velmi reaktivní, takže snadno reaguje s okolními látkami a vytváří nové molekuly - včetně některých zásadních pro život, jako jsou třeba aminokyseliny. Podle jedné teorie se část kyanovodíku dostala na Zemi pomocí komet a tam nastartovala tvorbu organických látek, ze kterých nakonec vznikly živé organismy. Obrázek z radioteleskopu ALMA potvrzuje, že komety skutečně mohly přinést životadárný materiál na ranou Zemi.