Tisková zpráva

Nejrychlejší hvězda v Mléčné dráze obíhá kolem naší supermasivní černé díry tak blízko, že cítí její rotaci

19. srpna 2026, Praha

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda s označením S301 byla detekována pomocí zařízení VLTI (Very Large Telescope Interferometer) ESO a při svém oběhu kolem černé díry o hmotnosti čtyř milionů hmotností Slunce dosahuje rychlosti 25 000 km/s. Přibližuje se k ní více než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.

„Díky desetiletím pečlivého sledování hvězd obíhajících kolem centrální černé díry naší galaxie, Sagittarius A*, došlo k tomuto průlomovému objevu velmi slibné hvězdy. Vzhledem k tomu, že S301 obíhá tak blízko Sagittarius A*, otevírá nám nový pohled na základní vlastnosti prostoročasu v tomto extrémním prostředí černé díry,“ říká nositel Nobelovy ceny Reinhard Genzel, ředitel Max-Planckova institutu pro mimozemskou fyziku (MPE) v Garchingu v Německu a zakládající člen spolupráce, která provedla tato nová pozorování.

„Zvláštností této hvězdy je, že obíhá kolem Sagittarius A* po velmi těsné oběžné dráze, jejíž oběh trvá pouhých 8,7 roku, a přibližuje se k černé díře na vzdálenost pouhých 12násobků vzdálenosti Země od Slunce. To je bezprecedentní,“ říká Felix Mang, doktorand na MPE a autor studie zveřejněné dnes v časopise Nature.

Při svém nejbližším průletu kolem černé díry se hvězda pohybuje rychlostí přibližně 25 000 kilometrů za sekundu – což je 100 000krát rychleji než komerční letadlo, nebo více než 8 % rychlosti světla – a stává se tak držitelkou rekordu nejrychlejší hvězdy v Mléčné dráze. S301 se také přibližuje k Sagittarius A* více než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to na vzdálenost přibližně rovnající se vzdálenosti Saturnu od Slunce. [1] Vzhledem k tomu, že se S301 dostává tak blízko k Sagittarius A*, je to první známá hvězda, kterou by bylo možné použít k přímému měření rotace černé díry.

Stejně jako u většiny objektů ve vesmíru astronomové předpokládají, že se Sagittarius A* otáčí. Podle Einsteinovy obecné teorie relativity rotující černá díra s sebou strhává prostoročas a deformuje jej, což ovlivňuje oběžné dráhy okolních hvězd. Tento efekt je patrnější u objektů obíhajících rychle rotující černé díry v malé vzdálenosti.

„Díky této hvězdě doufáme, že v příštích 10 letech změříme rotaci černé díry,“ říká Mang. Výzkumník z MPE Stefan Gillessen, který rovněž sehrál vedoucí roli v nové studii, dodává: „Poprvé bychom tak byli schopni přímo změřit rotaci masivní černé díry, což by představovalo klíčový test Einsteinovy teorie.“ Juan Osorno, astronom z LIRA Observatoire de Paris–PSL ve Francii, který rovněž sehrál klíčovou roli ve studii, dodává: „Bez této hvězdy bychom museli měřit pohyb jiných hvězd ještě několik desítek let, abychom se alespoň přiblížili k měření rotace černé díry.“

Objev hvězdy S301, která na obloze svítí dvoumiliardkrát slaběji než Betelgeuse (oranžová hvězda v souhvězdí Oriona), nebyl snadný úkol. Skupina využila VLTI, zařízení na observatoři ESO Paranal v Chile, a jeho přístroj GRAVITY, který se po modernizaci infrastruktury nyní nazývá GRAVITY+. [2] Síla VLTI spočívá v jeho schopnosti kombinovat světlo ze čtyř 8metrových dalekohledů a vytvořit tak „virtuální“ dalekohled s 15krát větším prostorovým rozlišením než má jeden 8metrový dalekohled.

„Paranal je celosvětově jediným místem, kde lze provádět tento typ pozorování, protože žádná jiná observatoř na světě nedisponuje čtyřmi osmimetrovými dalekohledy, které mohou společně fungovat jako interferometr,“ říká spoluautor studie Frank Eisenhauer, hlavní výzkumník projektu GRAVITY+ a ředitel MPE.

Díky projektu GRAVITY a později GRAVITY+ se skupině podařilo na jaře 2023 poprvé zachytit tuto novou hvězdu a od té doby ji sleduje, aby určila její oběžnou dráhu. Podařilo se jim také vysledovat oběžnou historii hvězdy S301 až do roku 2017 a zjistili, že se k centrální černé díře naposledy přiblížila na nejmenší vzdálenost na počátku roku 2023. Orbitální vlastnosti hvězdy S301 a skutečnost, že se hvězdy nemohou tvořit tak blízko masivní černé díry, naznačují, že hvězda byla pravděpodobně součástí dvojhvězdného systému, který byl roztrhán slapovými silami Sagittarius A*. Při tomto procesu byla hvězda S301 zachycena gravitací černé díry, zatímco její doprovodná hvězda byla vymrštěna vysokou rychlostí, s největší pravděpodobností dostatečnou k tomu, aby galaxii zcela opustila.

Následná pozorování pomocí GRAVITY+ a pomocí přístroje MICADO na připravovaném dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) ESO budou klíčová pro sledování dráhy hvězdy S301 v příštím desetiletí, kdy v roce 2031 dojde k jejímu dalšímu nejbližšímu průletu. Pozorování alespoň dvou úplných oběžných drah S301 umožní určit její trajektorii s dostatečnou přesností, aby skupina mohla poprvé přímo určit rotaci Sagittarius A*. „To by bylo splnění snu,“ říká Mang.

Poznámky

[1] V okamžiku nejbližšího přiblížení proletí hvězda pouhých 1,78 miliardy km od černé díry, což je přibližně 12násobek vzdálenosti mezi Sluncem a Zemí, respektive o pouhých 20 % více než vzdálenost mezi Sluncem a Saturnem.

[2] Po desetiletích mapování hvězd obíhajících kolem středu Mléčné dráhy pomocí různých zařízení ESO využívá skupina k tomuto účelu od roku 2017 přístroj GRAVITY na soustavě VLTI. V posledních několika letech byla postupně realizována řada vylepšení jak přístroje, tak interferometru, známých pod názvem GRAVITY+, která jim umožnila objevovat stále slabší objekty.

Další informace

Výsledky tohoto výzkumu byly představeny v článku spolupráce GRAVITY+ s názvem „Discovery of a star sensitive to the spin of Sgr A*“, který vyjde v časopise Nature (doi: 10.1038/s41586-026-10894-w).

Skupinu tvoří: K. Abd El Dayem (LIRA, Observatoire de Paris, Université PSL, CNRS, Sorbonne Université, Université de Paris, Francie), R. Abuter (Evropská jižní observatoř, Garching, Německo [ESO Germany]), N. Aimar (Faculdade de Engenharia, Universidade do Porto, Portugalsko [FEUP], a Centro de Astrofísica e Gravitação, IST, Universidade de Lisboa, Portugalsko [CENTRA]), P. Amaro-Seoane (Universitat Politècnica de València, Španělsko a Max Planckův institut pro mimozemskou fyziku, Garching, Německo [MPE]), A. Berdeu (ESO a LIRA), J. P. Berger (Univ. Grenoble Alpes, CNRS, Grenoble, Francie [IPAG]), G. Bourdarot (MPE), W. Brandner (Max-Planckův institut pro astronomii, Heidelberg, Německo [MPIA]), A. Burkert (Univerzitní observatoř, Fakulta fyziky, Ludwig-Maximilians-Universität, Mnichov, Německo [LMU] a MPE), D. Calderon (Max-Planckův institut pro astrofyziku [MPA], Garching, Německo), C. Correia (FEUP a CENTRA), J. Cuadra (Univerzita Adolfo Ibañez, Viña del Mar, Chile a Millennium Nucleus on Transversal Research and Technology to Explore Supermassive Black Holes [TITANS], Chile), R. Davies (MPE), D. Defrère (Ústav astronomie, KU Leuven, Belgie [KU Leuven]), L. Delit (LIRA), A. Drescher (IPAG a MPE), F. Eisenhauer (MPE a Katedra fyziky, Technická univerzita v Mnichově, Německo [TUM]), L. Esteras Otal (ESO Německo), M. Fabricius (MPE), H. Feuchtgruber (MPE), N. M. Förster Schreiber (MPE), A. Foschi (LIRA), P. Garcia (FEUP a CENTRA), R. Garcia Lopez (Fakulta fyziky, University College Dublin, Irsko), A. Generozov (Katedra astronomie a Odenův institut, Texaská univerzita v Austinu, USA), R. Genzel (MPE a katedry fyziky a astronomie, Le Conte Hall, Kalifornská univerzita v Berkeley, USA), S. Gillessen (MPE), F. Gonté (ESO Německo), X. Haubois (Evropská jižní observatoř, Santiago, Chile [ESO Chile]), S. F. Hönig (Fakulta fyziky a astronomie, Univerzita v Southamptonu, Spojené království [Southampton]), M. Houllé (IPAG), S. Joharle (MPE), A. Kaufer (ESO Chile), J. Kammerer (ESO Německo), P. Kervella (LIRA), J. Kolb (ESO Německo), L. Kreidberg (MPIA), R. Laugier (KU Leuven), S. Lacour (LIRA), O. Lai (Université Côte d’Azur, Observatoire de la Côte d’Azur, CNRS, Laboratoire Lagrange [Lagrange]), J.-B. Le Bouquin (IPAG), J. Leftley (Southampton), B. Lopez (Lagrange), D. Lutz (MPE), F. Mang (MPE a TUM), A. Mérand (ESO Německo), F. Millour (Lagrange), M. Montargès (LIRA), N. Morujão (FEUP a CENTRA), H. Nowacki (Lagrange), M. Nowak (LIRA), S. Oberti (ESO Německo), J. Osorno (LIRA), T. Ott (MPE), T. Paumard (LIRA), C. Paladini (ESO Chile), H. B. Perets (Katedra fyziky, Technion – Izraelský technologický institut, Haifa, Izrael), K. Perraut (IPAG), G. Perrin (LIRA), R. Petrov (Lagrange), P. O. Petrucci (IPAG), T. Piran (Racahův fyzikální institut, Hebrejská univerzita v Jeruzalémě, Izrael [Racah]), N. Pourré (IPAG), S. Rabien (MPE), D. C. Ribeiro (MPE), S. Robbe-Dubois (Lagrange), M. Sadun Bordoni (MPE), J. Sánchez Bermúdez (Instituto de Astronomía, Národní autonomní univerzita v Mexiku, Mexiko), D. Santos (MPE), R. Sari (Racah), J. Sauter (MPIA), S. Scheithauer (MPIA), J. Scigliuto (Lagrange), J. Shangguan (MPE), T. T. Shimizu (MPE), F. Soulez (Univerzita v Lyonu, Univerzita Lyon 1, ENS de Lyon, CNRS, Centre de Recherche Astrophysique de Lyon, Francie), J. Stadler (LMU), C. Straubmeier (1. fyzikální ústav, Univerzita v Kolíně nad Rýnem, Německo), E. Sturm (MPE), M. Subroweit (Kolín nad Rýnem), C. Sykes (Southampton), L. J. Tacconi (MPE), P. Thévenet (LIRA), I. Urso (LIRA), F. Vincent (LIRA), J. Woillez (ESO Německo), G. Zins (ESO Chile).

Evropská jižní observatoř (ESO) umožňuje vědcům z celého světa objevovat tajemství vesmíru ve prospěch všech. Navrhujeme, stavíme a provozujeme pozemní observatoře světové úrovně, které astronomové využívají k řešení vzrušujících záhad vesmíru a šíření fascinace astronomií, a podporujeme mezinárodní spolupráci v oblasti astronomie. ESO bylo založeno jako nadnárodní organizace v roce 1962 a dnes ji podporuje 16 členských států (Belgie, Česká republika, Dánsko, Francie, Finsko, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko), hostitelský stát Chile a Austrálie jako strategický partner. Sídlo ESO a její návštěvnické centrum a planetárium ESO Supernova se nachází nedaleko německého Mnichova, zatímco chilská poušť Atacama, nádherné místo s jedinečnými podmínkami pro pozorování oblohy, je domovem našich dalekohledů. ESO provozuje tři pozorovací stanoviště: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu provozuje Very Large Telescope a jeho Interferometr, jakož i přehlídkové dalekohledy, jako je VISTA. Na Paranalu bude ESO také hostit a provozovat soustavu Čerenkovových teleskopů (Cherenkov Telescope Array Observatory), největší a nejcitlivější observatoř pro gama záření na světě. ESO společně s mezinárodními partnery provozuje na Chajnantoru observatoř ALMA, která pozoruje oblohu v milimetrovém a submilimetrovém pásmu. Na Cerro Armazones poblíž Paranalu budujeme "největší oko upřené k nebi" - Extremely Large Telescope. Z našich kanceláří v Santiagu v Chile podporujeme naší činnost v zemi a spolupracujeme s chilskými partnery a společností.

Odkazy

• Vědecká studie
• Fotografie zařízení VLT/I
• Více informací o dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) ESO najdete na našem specializovaném webu a v tiskové sadě
• Pro novináře: přihlaste se k odběru našich tiskových zpráv s embargem ve vašem jazyce
• Pro vědce: máte zajímavý příběh? Představte nám svůj výzkum

Kontakty

Felix Mang
Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 30000-3713
Email: fmang@mpe.mpg.de

Stefan Gillessen
Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 30000 3839
Mobil: +49 176 99 66 41 39
Email: ste@mpe.mpg.de

Juan Osorno
Laboratory for Instrumentation and Research in Astrophysics (LIRA), Observatoire de Paris, PSL University
Meudon, France
Email: Juan.Osorno@observatoiredeparis.psl.eu

Frank Eisenhauer
Director, Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 30000-3100
Email: eisenhau@mpe.mpg.de

Reinhard Genzel
Director, Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 30000 3281
Email: genzel@mpe.mpg.de

Xavier Haubois (for questions on VLTI)
European Southern Observatory
Paranal Observatory, Atacama Desert, Chile
Email: Xavier.Haubois@eso.org

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching bei München, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670 (unavailable before 17 August)
Mobil: +49 151 241 664 00 (unavailable before 17 August)
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2612. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.