1 00:00:03,000 --> 00:00:06,000 Je to příběh o impozantním dobrodružství... 2 00:00:10,320 --> 00:00:15,320 Příběh zvídavosti, statečnosti a houževnatosti kosmických rozměrů... 3 00:00:19,000 --> 00:00:24,000 Příběh o tom, jak se Evropa vydala na jih zkoumat hvězdy. 4 00:01:13,000 --> 00:01:17,000 Směr jih 5 00:01:18,000 --> 00:01:23,000 Vítá vás ESO, Evropská jižní observatoř. 6 00:01:24,999 --> 00:01:28,400 V padesáti letech je v nejlepší kondici. 7 00:01:34,520 --> 00:01:37,520 ESO je bránou Evropy ke hvězdám. 8 00:01:38,280 --> 00:01:41,280 Astronomové z 15 zemí 9 00:01:41,320 --> 00:01:44,240 tu spojili síly, aby zkoumali tajemství vesmíru. 10 00:01:44,960 --> 00:01:45,960 Jak? 11 00:01:45,999 --> 00:01:49,400 Vybudováním největších teleskopů na Zemi. 12 00:01:49,440 --> 00:01:51,840 Sestrojením citlivých kamer a přístrojů. 13 00:01:52,280 --> 00:01:54,280 Pečlivým prohledáváním oblohy. 14 00:01:57,000 --> 00:02:00,000 Jejich práce se zaměřila na objekty blízké i daleké, 15 00:02:00,000 --> 00:02:03,000 od komet křižujících Sluneční soustavou, 16 00:02:03,000 --> 00:02:06,560 po vzdálené galaxie na samém okraji prostoru a času, 17 00:02:06,600 --> 00:02:12,000 přinesla nové pochopení a zcela nový pohled na vesmír. 18 00:02:42,560 --> 00:02:45,840 Vesmír hlubokých záhad a skrytých tajemství. 19 00:02:46,320 --> 00:02:48,080 A závratné nádhery. 20 00:02:50,080 --> 00:02:52,080 Z odlehlých vrcholků hor v Chile 21 00:02:52,120 --> 00:02:54,880 evropští astronomové natahují ruce po hvězdách. 22 00:02:55,999 --> 00:02:57,160 Proč právě v Chile? 23 00:02:57,160 --> 00:02:59,400 Co přimělo astronomy vydat se na jih? 24 00:03:02,560 --> 00:03:07,800 Evropská jižní observatoř je řízena z německého Garchingu, 25 00:03:11,880 --> 00:03:16,000 ale z Evropy můžeme pozorovat jen část oblohy. 26 00:03:16,000 --> 00:03:19,080 Abychom zaplnili chybějící části, musíme na jih. 27 00:03:27,880 --> 00:03:32,999 Dlouhá staletí obsahovaly mapy jižní oblohy prázdné oblasti – 28 00:03:33,000 --> 00:03:36,000 bílá místa na mapách nebes. 29 00:03:37,200 --> 00:03:38,800 1595 30 00:03:39,440 --> 00:03:43,320 Holandští obchodníci poprvé vyslali loďstvo do "Východní Indie" 31 00:03:49,880 --> 00:03:54,320 Navigátoři Pieter Keyser a Frederik de Houtman po nocích 32 00:03:54,320 --> 00:03:59,400 měřili pozice více než 130 hvězd jižní oblohy. 33 00:04:05,600 --> 00:04:10,600 Na nebeské glóby a mapy záhy přibylo 12 nových souhvězdí, 34 00:04:10,640 --> 00:04:14,840 která předtím žádný Evropan neviděl. 35 00:04:16,280 --> 00:04:20,280 Britové jako první postavili stálou astronomickou pozorovatelnu 36 00:04:20,280 --> 00:04:21,920 na jižní polokouli. 37 00:04:22,320 --> 00:04:27,320 Královská observatoř na Mysu Dobré naděje byla založena v roce 1820. 38 00:04:28,640 --> 00:04:33,160 Jen krátce poté, co John Herschel postavil svou sokromou hvězdárnu 39 00:04:33,160 --> 00:04:36,040 nedaleko známé jihoafrické Tabulové hory. 40 00:04:37,999 --> 00:04:38,999 To je pohled! 41 00:04:39,920 --> 00:04:44,920 Temná obloha. Jasné hvězdokupy a hvězdná oblaka nad hlavou. 42 00:04:46,160 --> 00:04:49,999 Není divu, že další observatoře - Harvard, Yale a Leiden 43 00:04:50,000 --> 00:04:53,720 se přidaly s vlastními jižními stanicemi. 44 00:04:53,760 --> 00:04:57,000 Výzkum jižní oblohy však 45 00:04:57,000 --> 00:05:01,000 stále vyžaduje mnoho odvahy, nadšení a houževnatosti. 46 00:05:06,400 --> 00:05:08,600 Ještě před 50 lety 47 00:05:08,600 --> 00:05:12,240 se téměř všechny velké dalekohledy nacházely severně od rovníku. 48 00:05:13,040 --> 00:05:15,360 Proč je tedy jižní obloha tak důležitá? 49 00:05:17,680 --> 00:05:21,640 Především proto, že jde velkou měrou o nezmapované území. 50 00:05:22,120 --> 00:05:24,640 A z Evropy prostě nemůžeme vidět celou oblohu. 51 00:05:25,320 --> 00:05:29,320 Důležitým příkladem je střed Mléčné dráhy, naší domovské galaxie. 52 00:05:29,880 --> 00:05:32,880 Ze severní polokoule moc dobře vidět není, 53 00:05:32,920 --> 00:05:34,920 ale na jižní se pohybuje vysoko nad hlavou. 54 00:05:36,960 --> 00:05:38,960 A pak jsou tu Magellanova mračna – 55 00:05:38,999 --> 00:05:42,280 dvě malé galaxie – průvodci Mléčné dráhy. 56 00:05:42,440 --> 00:05:47,360 Ze severu nejsou vidět, ale jižně od rovníku jsou velmi nápadné. 57 00:05:48,440 --> 00:05:49,440 A konečně, 58 00:05:49,520 --> 00:05:53,840 evropské astronomy sužuje světelné znečištění a špatné počasí. 59 00:05:53,880 --> 00:05:57,120 Útěk na jih řeší většinu těchto problémů. 60 00:06:00,080 --> 00:06:04,720 Vyhlídková cesta lodí v Nizozemsku, červen 1953. 61 00:06:05,000 --> 00:06:07,600 Právě tady, na lodi IJsselmeer, 62 00:06:07,600 --> 00:06:10,600 německo-americký astronom Walter Baade 63 00:06:10,600 --> 00:06:13,000 a holandský astronom Jan Oort 64 00:06:13,000 --> 00:06:16,000 seznámili své kolegy s plánem evropské hvězdárny 65 00:06:16,000 --> 00:06:18,000 na jižní polokouli. 66 00:06:22,160 --> 00:06:26,720 Žádný z evropských států nemůže sám soupeřit se Spojenými státy. 67 00:06:27,240 --> 00:06:29,240 Společně by však mohly. 68 00:06:29,560 --> 00:06:34,560 O sedm měsíců později se dvanáct astronomů ze šesti zemí sešlo 69 00:06:34,560 --> 00:06:37,080 ve slavnostní síni Senátu Leidenské univerzity. 70 00:06:37,960 --> 00:06:39,400 Podepsali prohlášení 71 00:06:39,400 --> 00:06:45,000 vyjadřující odhodlání založit evropskou observatoř v Jižní Africe. 72 00:06:45,040 --> 00:06:48,000 Tím otevřeli cestu ke zrodu ESO. 73 00:06:48,760 --> 00:06:50,880 Ale počkat!... V Jižní Africe? 74 00:06:52,520 --> 00:06:54,440 Smysl to samozřejmě dávalo. 75 00:06:54,600 --> 00:07:00,000 Jižní Afrika už měla observatoř na Mysu Dobré naděje a od roku 1909 76 00:07:00,000 --> 00:07:03,000 Transvaalskou observatoř v Johannesburgu. 77 00:07:03,000 --> 00:07:07,600 Leidenská observatoř měla vlastní jižní pobočku v Hartebeespoortu. 78 00:07:09,960 --> 00:07:11,960 V roce 1955 79 00:07:11,999 --> 00:07:17,520 astronomové postavili testovací zařízení s cílem najít nejlepší místo pro velký dalekohled. 80 00:07:17,600 --> 00:07:24,000 V Zeekoegat v provincii Great Karoo a v Tafelkopje v Bloemfontein. 81 00:07:25,000 --> 00:07:27,640 Počasí tam však vůbec nebylo příznivé. 82 00:07:29,000 --> 00:07:34,720 Kolem roku 1960 se pozornost přesunula k surovému kraji na severu Chile. 83 00:07:35,640 --> 00:07:38,999 Také Američané plánovali 84 00:07:39,000 --> 00:07:41,600 postavit svou jižní observatoř právě tady. 85 00:07:41,600 --> 00:07:48,000 Drsné expedice na koňských hřbetech vedly k nalezení lepších podmínek než na jihu Afriky. 86 00:07:48,040 --> 00:07:52,400 V roce 1963 padlo rozhodnutí. Bude to Chile. 87 00:07:53,000 --> 00:07:56,000 O šest měsíců později byla vybrána Cerro La Silla 88 00:07:56,000 --> 00:07:59,520 jako budoucí stanoviště Evropské jižní observatoře. 89 00:07:59,800 --> 00:08:03,000 ESO už nebyla vzdáleným snem. 90 00:08:03,240 --> 00:08:10,280 Pět evropských zemí nakonec podepsalo dohodu o ESO 5. října 1962 – 91 00:08:10,840 --> 00:08:15,680 to je oficiální datum narození Evropské jižní observatoře. 92 00:08:15,720 --> 00:08:19,600 Belgie, Německo, Francie, Nizozemsko a Švédsko 93 00:08:19,600 --> 00:08:24,000 se pevně zavázaly společně dosáhnout na jižní hvězdy. 94 00:08:25,680 --> 00:08:29,680 Hora La Silla a okolí byla zakoupena od Chilské vlády. 95 00:08:30,440 --> 00:08:32,720 Do nikam byla přivedena silnice. 96 00:08:33,880 --> 00:08:38,999 První teleskop ESO byl vyroben v Rotterdamském strojírenském podniku. 97 00:08:40,880 --> 00:08:43,600 A v prosinci 1966 98 00:08:43,640 --> 00:08:49,000 se první oko Evropské jižní observatoře zahledělo na oblohu. 99 00:08:49,000 --> 00:08:54,320 Evropa se vydala na velkou výpravu za kosmickými objevy. 100 00:09:00,000 --> 00:09:05,000 Pohled vzhůru 101 00:09:07,000 --> 00:09:14,640 Před 167 000 lety v malé galaxii obíhající okolo Mléčné dráhy explodovala hvězda. 102 00:09:17,720 --> 00:09:20,160 V době, kdy došlo ke vzdálené explozi, 103 00:09:20,200 --> 00:09:24,440 Homo sapiens se teprve začal potulovat africkou savanou. 104 00:09:26,720 --> 00:09:29,640 Kosmického ohňostroje si však nikdo nemohl všimnout, 105 00:09:29,760 --> 00:09:34,920 protože světelný záblesk se teprve vydal na svou dlouhou cestu k Zemi. 106 00:09:36,240 --> 00:09:41,280 Když mělo světlo supernovy za sebou 98% cesty, 107 00:09:41,360 --> 00:09:46,200 řečtí filozofové právě začínali přemýšlet o povaze kosmu. 108 00:09:48,520 --> 00:09:50,840 Těsně před tím, než světlo dosáhlo Země, 109 00:09:50,920 --> 00:09:56,400 zkoušel Galileo Galilei pozorovat nebe prvními jednoduchými dalekohledy. 110 00:09:59,800 --> 00:10:03,000 A 24. února 1987, 111 00:10:03,200 --> 00:10:07,280 když fotony pocházející z exploze konečně zalily naši planetu, 112 00:10:07,360 --> 00:10:12,200 byli astronomové připraveni pozorovat supernovu do nejmenších detailů. 113 00:10:13,760 --> 00:10:15,760 Supernova 1987A 114 00:10:15,800 --> 00:10:17,920 vzplála na jižní obloze – 115 00:10:17,999 --> 00:10:20,999 nebyla pozorovatelná z Evropy ani Spojených států. 116 00:10:21,000 --> 00:10:25,560 Právě tehdy ESO postavila své první velké dalekohledy v Chile. 117 00:10:25,560 --> 00:10:30,000 Díky tomu mohli astronomové sledovat kosmické divadlo z první řady. 118 00:10:32,560 --> 00:10:35,440 Dalekohled je samozřejmě tím hlavním nástrojem, 119 00:10:35,480 --> 00:10:39,600 který nám dovoluje odhalovat tajemství vesmíru. 120 00:10:40,400 --> 00:10:44,800 Dalekohledy soustřeďují mnohem víc světla než prosté lidské oko, 121 00:10:44,840 --> 00:10:49,480 takže zaznamenají slabší hvězdy a umožňují nám dohlédnout dále. 122 00:10:51,480 --> 00:10:55,920 Podobně jako lupa také ukazují jemnější detaily. 123 00:10:57,680 --> 00:11:01,720 Jsou-li vybaveny citlivými kamerami a spektrografy, 124 00:11:01,760 --> 00:11:07,000 poskytují nám přehršel informací o planetách, hvězdách a galaxiích. 125 00:11:14,360 --> 00:11:18,120 První teleskopy ESO na La Silla byly pestrou směsicí 126 00:11:18,160 --> 00:11:21,160 od malých národních přístrojů 127 00:11:21,200 --> 00:11:24,040 až po velké astrografy a širokoúhlé kamery. 128 00:11:34,200 --> 00:11:38,360 2,2 metrový teleskop – dnes mu je skoro 30 roků – 129 00:11:38,400 --> 00:11:41,880 stále přináší jedny z nejpozoruhodnějších pohledů na kosmos. 130 00:12:22,720 --> 00:12:25,160 Na vrcholu Cerro La Silla 131 00:12:25,160 --> 00:12:30,800 se nachází největší počin rané éry ESO – 3,6 metrový teleskop. 132 00:12:31,160 --> 00:12:35,480 Ve svých 35 letech dnes vede druhý život jako lovec planet. 133 00:12:37,000 --> 00:12:42,640 Švédští astronomové také vybudovali lesklou parabolu o průměru 15 metrů, 134 00:12:42,680 --> 00:12:46,120 s níž studují mikrovlnné záření chladných kosmických oblaků. 135 00:12:47,280 --> 00:12:52,600 Společně nám tyto teleskopy pomohly pochopit vesmír, v němž žijeme. 136 00:13:06,840 --> 00:13:10,840 Země je jen jednou z osmi planet Sluneční soustavy. 137 00:13:16,160 --> 00:13:19,200 Od maličkého Merkuru po obří Jupiter, 138 00:13:19,240 --> 00:13:24,960 jsou tyto kamenné či plynné koule tvořeny pozůstatky po formování Slunce. 139 00:13:30,360 --> 00:13:35,360 Slunce je pak úplně obyčejná hvězda v Mléčné dráze. 140 00:13:36,800 --> 00:13:42,080 Pouhá tečka světla mezi stovkami miliard podobných hvězd – 141 00:13:42,160 --> 00:13:46,640 a také nadmutých rudých obrů, zhroucených bílých trpaslíků 142 00:13:46,800 --> 00:13:49,720 a rychle rotujících neutronových hvězd. 143 00:13:50,920 --> 00:13:55,840 Spirální ramena Mléčné dráhy jsou poseta žhnoucími mlhovinami, 144 00:13:56,000 --> 00:13:59,040 v nichž se rodí zářivé kupy novorozených hvězd, 145 00:13:59,240 --> 00:14:03,640 zatímco okolo galaxie pomalu bloudí staré kulové hvězdokupy. 146 00:14:08,560 --> 00:14:13,400 A Mléčná dráha je jen jednou z nespočetných galaxií v širém vesmíru, 147 00:14:13,400 --> 00:14:18,920 který se od velkého třesku neustále rozpíná, už téměř 14 miliard let. 148 00:14:26,440 --> 00:14:31,560 Za posledních 50 let ESO pomohla najít naše místo ve vesmíru. 149 00:14:31,760 --> 00:14:36,000 A pohledem vzhůru jsme také objevili, odkud pocházíme. 150 00:14:36,240 --> 00:14:41,999 Jsme součástí velkého kosmického příběhu. Nebýt hvězd, nebyli bychom tady. 151 00:14:45,320 --> 00:14:50,320 Na začátku byly ve vesmíru jen vodík a hélium, dva nejlehčí prvky. 152 00:14:50,400 --> 00:14:55,720 Hvězdy jsou však nukleárními pecemi, v nichž se lehké prvky mění v těžší. 153 00:14:58,040 --> 00:15:01,560 A supernovy, jako 1987A, 154 00:15:01,600 --> 00:15:05,680 rozsévají produkty hvězdné alchymie po celém vesmíru. 155 00:15:08,440 --> 00:15:13,240 Když před 4,6 mld. roků vznikala Sluneční soustava, 156 00:15:13,440 --> 00:15:16,960 obsahovala stopové množství těchto těžších prvků. 157 00:15:17,080 --> 00:15:21,400 Kovů a křemičitanů, ale také uhlíku a kyslíku. 158 00:15:22,600 --> 00:15:27,600 Uhlík v našich svalech, železo v naší krvi a vápník v našich kostech 159 00:15:27,600 --> 00:15:31,240 se utvářely ve hvězdách prvních generací. 160 00:15:31,280 --> 00:15:34,000 Vy i já jsme doslova původem z nebes. 161 00:15:35,440 --> 00:15:38,800 Odpovědi však vždycky přinášejí nové otázky. 162 00:15:39,080 --> 00:15:42,640 Čím více toho poznáme, tím více se záhada prohloubí. 163 00:15:45,040 --> 00:15:48,560 Odkud pocházejí galaxie a jaký je čeká osud? 164 00:15:52,560 --> 00:15:57,560 Existují tam někde další sluneční soustavy a mohl by existovat mimozemský život? 165 00:16:05,080 --> 00:16:10,480 A co se ukrývá v temném srdci naší Mléčné dráhy? 166 00:16:21,240 --> 00:16:25,000 Astronomové nepochybně potřebovali mocnější dalekohledy. 167 00:16:25,000 --> 00:16:28,720 A ESO jim opatřila nové, převratné přístroje. 168 00:16:39,880 --> 00:16:44,440 Ostré vidění 169 00:16:45,800 --> 00:16:49,360 Na velikosti záleží - alespoň pokud jde o zrcadla dalekohledů. 170 00:16:49,360 --> 00:16:54,440 Ale větší zrcadla musí mít velkou tloušťku, aby se vlastní vahou nedeformovala. 171 00:16:55,120 --> 00:16:59,400 Opravdu velká zrcadla se však bez ohledu na tloušťku tak jako tak deformují. 172 00:17:00,480 --> 00:17:07,160 Řešení? Tenká, lehká zrcadla - a kouzelnický trik zvaný aktivní optika. 173 00:17:08,120 --> 00:17:11,360 ESO začala razit cestu této technologii koncem 80. let. 174 00:17:11,440 --> 00:17:13,840 prostřednictvím NTT - "Teleskopu nové technologie". 175 00:17:15,240 --> 00:17:17,480 A tohle je současná špička. 176 00:17:17,480 --> 00:17:23,560 Zrcadla teleskopů VLT mají průměr 8,2 metrů... 177 00:17:23,560 --> 00:17:26,280 ...ale tloušťku jen 20 centimetrů. 178 00:17:27,120 --> 00:17:28,120 A tohle je to kouzlo: 179 00:17:28,760 --> 00:17:31,120 počítačem řízený podpůrný systém se stará o to, 180 00:17:31,120 --> 00:17:36,880 aby zrcadla měla po celou dobu požadovaný tvar s nanometrovou přesností. 181 00:17:53,200 --> 00:17:56,960 VLT je vlajkovou lodí ESO. 182 00:17:57,120 --> 00:18:03,600 Jde o čtyři teleskopy pracující společnými silami na vrcholu Cerro Paranal v severní Chile. 183 00:18:03,640 --> 00:18:05,840 Byly vybudovány koncem 90.let 184 00:18:05,840 --> 00:18:10,520 a jsou vybaveny nejlepšími dostupnými astronomickými technologiemi. 185 00:18:15,240 --> 00:18:20,720 Uprostřed pouště Atacama vytvořila ESO astronomický ráj. 186 00:18:36,040 --> 00:18:38,360 Vědci bydlí v La Residencia, 187 00:18:38,360 --> 00:18:41,760 penzionu částečně ukrytém pod prachem a kamením 188 00:18:41,800 --> 00:18:44,160 jednoho z nejsušších míst na této planetě. 189 00:18:44,640 --> 00:18:50,720 Uvnitř však bují palmy, láká bazén a... vynikající chilské dobroty 190 00:18:53,640 --> 00:18:54,520 Samozřejmě, 191 00:18:54,560 --> 00:18:58,800 "obchodním trhákem" VLT není bazén, 192 00:18:59,000 --> 00:19:02,560 ale bezkonkurenční pohled na vesmír. 193 00:19:07,400 --> 00:19:11,480 Bez tenkých zrcadel s aktivní optikou by VLT nebyl realizovatelný. 194 00:19:12,000 --> 00:19:13,080 Je tu však ještě něco. 195 00:19:13,080 --> 00:19:18,320 Hvězdy se i v nejlepších a největších dalekohledech jeví rozmazané. 196 00:19:18,320 --> 00:19:22,360 Proč? - Zemská atmosféra obraz zkresluje. 197 00:19:26,920 --> 00:19:31,200 Představme si druhý kouzelnický trik: adaptivní optiku. 198 00:19:32,880 --> 00:19:39,200 Do noční oblohy nad Paranalem vystřelují laserové paprsky, aby vytvořily umělé hvězdy. 199 00:19:39,200 --> 00:19:43,720 Snímače pomocí umělých hvězd měří zkreslení způsobené atmosférou. 200 00:19:43,840 --> 00:19:46,080 A několikasetkrát za sekundu 201 00:19:46,160 --> 00:19:50,200 je obraz korigován pomocí počítačem ovládaných pružných zrcadel. 202 00:19:52,240 --> 00:19:57,480 A výsledek? Jako kdyby chvějící se vzduch vůbec neexistoval. 203 00:19:57,840 --> 00:19:59,200 Podívejte se na ten rozdíl! 204 00:20:06,240 --> 00:20:09,680 Mléčná dráha je velká spirální galaxie. 205 00:20:09,680 --> 00:20:14,440 A v jejím jádru – 27 000 světelných roků od nás – 206 00:20:14,440 --> 00:20:19,400 se ukrývá tajemství, které ESO pomocí VLT pomohla odhalit. 207 00:20:21,640 --> 00:20:25,560 V pohledu na jádro Mléčné dráhy nám brání těžká prachová mračna. 208 00:20:25,640 --> 00:20:29,520 Citlivé infračervené kamery však dokáží prachem proniknout 209 00:20:29,600 --> 00:20:31,880 a odkrýt, co se nachází za nimi. 210 00:20:37,640 --> 00:20:43,080 S podporou adaptivní optiky odhalily desítky rudých obrů. 211 00:20:43,640 --> 00:20:47,520 A během let je vidět, jak se hvězdy pohybují! 212 00:20:47,640 --> 00:20:52,320 Obíhají okolo neviditelného objektu v samém centru Mléčné dráhy. 213 00:20:53,760 --> 00:20:59,440 Z jejich pohybu lze usoudit, že neviditelný objekt musí mít mimořádně velkou hmotnost. 214 00:21:00,200 --> 00:21:06,800 Je to černá veledíra o hmotnosti 4,3 miliónů hmotnosti Slunce. 215 00:21:07,520 --> 00:21:11,600 Astronomové dokonce pozorovali výrony plynu z oblaků, 216 00:21:11,600 --> 00:21:13,640 které padají do černé díry. 217 00:21:13,800 --> 00:21:18,160 To vše bylo odhaleno díky schopnostem adaptivní optiky. 218 00:21:20,120 --> 00:21:25,160 Tenká zrcadla a aktivní optika tedy umožnily stavbu obřích teleskopů. 219 00:21:25,200 --> 00:21:28,680 A adaptivní optika se postará o chvění vzduchu, 220 00:21:28,680 --> 00:21:31,200 takže získáváme mimořádně ostré obrazy. 221 00:21:32,000 --> 00:21:34,640 To ale ještě nejsou všechy kouzelnické triky. 222 00:21:34,680 --> 00:21:38,240 Je tu ještě třetí. Jmenuje se interferometrie. 223 00:21:40,680 --> 00:21:44,360 VLT tvoří čtyři dalkekohledy. 224 00:21:44,360 --> 00:21:49,960 Společně mohou fungovat jako virtuální teleskop o průměru 130 metrů. 225 00:21:52,520 --> 00:21:57,560 Světlo soustředěné jednotlivými dalekohledy se systémem vakuových tunelů 226 00:21:57,560 --> 00:22:00,800 přivádí do jednoho místa v podzemní laboratoři. 227 00:22:03,000 --> 00:22:09,000 Tady se světelné vlny skládají pomocí laserové metrologie a složitých zpožďovacích linek. 228 00:22:13,960 --> 00:22:19,240 Výsledkem je světlo získané spojenými silami čtyř 8,2 metrových zrcadel, 229 00:22:19,280 --> 00:22:25,440 a ostříží zrak imaginárního teleskopu velkého jako padesát tenisových kurtů. 230 00:22:28,040 --> 00:22:32,080 Čtyři pomocné dalekohledy dávají celé soustavě větší flexibilitu. 231 00:22:32,120 --> 00:22:35,840 Oproti čtyřem obrům se mohou zdát maličké. 232 00:22:35,960 --> 00:22:40,400 I tak mají jejich zrcadla průměr 1,8 metrů. 233 00:22:40,800 --> 00:22:45,360 To je více než měřilo před sto lety zrcadlo největšího dalekohledu na světě! 234 00:22:47,040 --> 00:22:50,360 Optická interferometrie je tak trochu zázrak. 235 00:22:50,640 --> 00:22:54,400 Hvězdný zázrak, který vládne v poušti. 236 00:22:54,960 --> 00:22:58,160 A výsledky jsou působivé. 237 00:22:59,920 --> 00:23:05,120 Interferometr VLT rozliší 50x menší detaily 238 00:23:05,160 --> 00:23:07,160 než Hubblův teleskop. 239 00:23:09,640 --> 00:23:14,440 Poskytl nám například detailní pohled na "upíří dvojhvězdu". 240 00:23:15,960 --> 00:23:19,320 Jedna hvězda "krade"materiál své sousedce. 241 00:23:23,480 --> 00:23:28,240 Okolo Betelgeuse byly detekovány nepravidelné chuchvalce prachu – 242 00:23:28,240 --> 00:23:32,200 jde o hvězdného obra, jenž se jednou stane supernovou. 243 00:23:34,560 --> 00:23:40,360 A v zaprášených discích okolo nově narozených hvězd astronomové našli... 244 00:23:40,480 --> 00:23:44,280 ...stavební materiál na budoucí světy podobné Zemi. 245 00:23:44,760 --> 00:23:50,400 VLT je nejostřejším astronomickým okem, jaké má lidstvo k dispozici. 246 00:23:51,200 --> 00:23:54,880 Astronomové však mají další myšlenky na zvětšení svých obzorů 247 00:23:54,880 --> 00:23:57,320 a rozšíření svého pohledu. 248 00:23:57,320 --> 00:23:59,999 Na Evropské jižní observatoři 249 00:24:00,000 --> 00:24:05,400 se naučili vidět vesmír ve zcela jiném světle. 250 00:24:11,920 --> 00:24:18,720 Změna pohledu 251 00:24:24,400 --> 00:24:25,720 Nádherná muzika, že? 252 00:24:26,880 --> 00:24:29,640 Ale představte si, že bychom měli vadu sluchu. 253 00:24:29,640 --> 00:24:32,720 Co kdybychom neslyšeli nízké frekvence? 254 00:24:34,080 --> 00:24:35,880 Nebo vysoké frekvence? 255 00:24:37,640 --> 00:24:40,320 Astronomové bývají v podobné situaci. 256 00:24:41,080 --> 00:24:46,400 Lidské oko je citlivé jen k malé části záření, jež přichází z vesmíru. 257 00:24:46,400 --> 00:24:50,400 Nevidíme světlo s kratšími vlnovými délkami než mají fialové vlny, 258 00:24:50,400 --> 00:24:52,480 nebo delšími než červené vlny. 259 00:24:53,160 --> 00:24:56,320 Nejsme schopni vnímat celou kosmickou symfonii. 260 00:24:58,160 --> 00:25:03,880 Infračervené neboli tepelné záření objevil William Herschel v roce 1800. 261 00:25:07,480 --> 00:25:10,560 V temné místnosti mě nevidíte. 262 00:25:11,720 --> 00:25:15,960 Ale nasaďte infračervené brýle a "vidíte" teplo mého těla. 263 00:25:18,760 --> 00:25:25,160 Podobně infračervené teleskopy odhalují objekty tak chladné, že nevydávají viditelné světlo, 264 00:25:25,160 --> 00:25:29,800 například temná oblaka plynu a prachu, v nichž se rodí hvězdy a planety. 265 00:25:38,880 --> 00:25:39,880 Po desítky let 266 00:25:39,920 --> 00:25:42,640 se astronomové ESO usilovně snažili zkoumat vesmír 267 00:25:42,640 --> 00:25:44,560 v infračerveném oboru, 268 00:25:45,120 --> 00:25:48,240 ale první detektory byly malé a tudíž neúčinné. 269 00:25:48,600 --> 00:25:52,000 Poskytovaly nám jen rozmazaný pohled na infračervenou oblohu. 270 00:25:54,160 --> 00:25:58,120 Dnešní infračervené kamery jsou velké a výkonné. 271 00:25:58,720 --> 00:26:02,800 Pro zvýšení citlivosti jsou chlazeny na velmi nízké teploty. 272 00:26:04,400 --> 00:26:09,240 A dalekohledy VLT observatoře ESO jsou kontruovány tak, aby je co nejlépe využily. 273 00:26:14,080 --> 00:26:20,960 Některé technologické triky, jako interferometrie, fungují pouze v infračerveném oboru. 274 00:26:23,120 --> 00:26:27,560 Rozšířili jsme náš obzor, abychom objevili vesmír v novém světle. 275 00:26:31,040 --> 00:26:37,440 Tato temná bublina je oblak prachu. Zastírá pohled na hvězdy v pozadí. 276 00:26:37,480 --> 00:26:41,960 V infračerveném oboru však vidíme přímo skrz prach. 277 00:26:43,840 --> 00:26:47,600 A toto je Velká mlhovina v Orionu, hvězdná porodnice. 278 00:26:47,640 --> 00:26:52,480 Většina hvězdných novorozeňat je ukryta v oblacích prachu. 279 00:26:52,480 --> 00:26:58,160 Opět to je infračervené záření, jež nám pomůže nahlédnout na tvorbu hvězd! 280 00:27:09,080 --> 00:27:13,160 Na konci svého života hvězdy odhazují oblaka plynu. 281 00:27:13,160 --> 00:27:16,880 Výstavní klenoty v optickém oboru 282 00:27:16,880 --> 00:27:21,000 – ale infračervený obraz ukazuje mnohem více detailů. 283 00:27:23,280 --> 00:27:25,600 Nezapomeňme na hvězdy a oblaka plynu 284 00:27:25,600 --> 00:27:30,680 zachycená černou veledírou v jádru Méčné dráhy. 285 00:27:30,720 --> 00:27:34,400 Bez infračervených kamer bychom je nikdy neviděli. 286 00:27:36,360 --> 00:27:37,720 V jiných galaxiích 287 00:27:37,720 --> 00:27:42,880 odhalila infračervená pozorování skutečné rozložení hvězd podobných Slunci. 288 00:27:45,920 --> 00:27:49,920 Ty nejvzdálenější galaxie lze studovat pouze v infračerveném oboru. 289 00:27:49,920 --> 00:27:52,640 Jejich světlo bylo posunuto k dlouhým vlnám 290 00:27:52,640 --> 00:27:54,880 expanzí vesmíru. 291 00:27:57,200 --> 00:28:01,640 Nedaleko Paranalu je malá hora s jedinou budovou na vrcholu. 292 00:28:02,160 --> 00:28:05,880 Uvnitř budovy je teleskop VISTA o průměru 4,1 metru. 293 00:28:06,280 --> 00:28:09,960 Byl sestrojen ve Velké Británii, jež je desátým členem ESO. 294 00:28:17,120 --> 00:28:20,640 Nyní VISTA pracuje pouze v infračervené oboru. 295 00:28:20,640 --> 00:28:25,400 Využívá obří kameru o hmotnosti velkého auta. 296 00:28:25,400 --> 00:28:31,960 Samozřejmě, že VISTA umožňuje důkladnou vizitu infračerveného vesmíru. 297 00:28:33,320 --> 00:28:37,080 ESO se věnovala optické astronomii od svého založení před 50 lety. 298 00:28:40,080 --> 00:28:43,240 Infračervené astronomii se věnuje 30 let. 299 00:28:48,480 --> 00:28:51,480 V kosmické symfonii jsou však ještě další rejstříky. 300 00:28:53,160 --> 00:28:57,640 Pět tisíc metrů nad hladinou moře, vysoko v chilských Andách, 301 00:28:57,640 --> 00:28:59,800 leží náhorní plošina Chajnantor. 302 00:29:01,040 --> 00:29:04,160 Astronomie se nikdy nevyšplhala do větší výšky. 303 00:29:07,320 --> 00:29:10,160 Na Chajnantoru se zabydlela ALMA 304 00:29:11,200 --> 00:29:14,640 – Atacama Large Millimeter/submillimeter Array. 305 00:29:15,720 --> 00:29:17,560 ALMA je ještě ve výstavbě. 306 00:29:17,600 --> 00:29:21,400 Na místě tak nepřátelském je obtížné i dýchat! 307 00:29:24,360 --> 00:29:27,560 Po zprovoznění prvních 10 antén ze 66 308 00:29:27,560 --> 00:29:32,080 pořídila ALMA první pozorování na podzim roku 2011. 309 00:29:36,200 --> 00:29:42,600 Milimetrové vlny z vesmíru. Abychom je mohli pozorovat, musíme být vysoko a v suchu. 310 00:29:42,640 --> 00:29:47,240 Chajnantor je z tohoto pohledu jedno z nejlepších míst na Zemi. 311 00:29:51,840 --> 00:29:57,440 Ve dvojici kolidujících galaxií vidíme oblaka chladného plynu a tmavého prachu. 312 00:29:58,040 --> 00:30:02,880 Tady nedochází ke zrodu hvězd, ale k jejich početí. 313 00:30:05,880 --> 00:30:09,560 A co tyto spirály ve výronech plynu z umírající hvězdy? 314 00:30:09,560 --> 00:30:12,640 Mohly by být způsobeny obíhající planetou? 315 00:30:17,040 --> 00:30:18,880 Změnou pohledu na vesmír 316 00:30:18,880 --> 00:30:23,080 se blížíme k pochopení vzniku planet, hvězd a galaxií. 317 00:30:23,560 --> 00:30:26,880 K poslechu celé kosmické symfonie. 318 00:30:37,999 --> 00:30:42,640 Oslovit veřejnost 319 00:30:44,640 --> 00:30:47,720 Stephane Guisard miluje hvězdy. 320 00:30:48,800 --> 00:30:51,240 Není divu, že miluje také severní Chile. 321 00:30:52,280 --> 00:30:56,560 Pohled na vesmír z těchto míst patří k těm nejlepším. 322 00:30:58,080 --> 00:31:01,280 A není divu, že má rád Evropskou jižní observatoř 323 00:31:01,320 --> 00:31:03,640 – evropské astronomické oko. 324 00:31:04,760 --> 00:31:08,320 Stephane je oceňovaný francouzský fotograf a tvůrce. 325 00:31:10,240 --> 00:31:14,080 Je také jedním z fotografických vyslanců ESO. 326 00:31:18,760 --> 00:31:23,880 V obrazech, jež berou dech, zachycuje osamělost pouště Atacama, 327 00:31:23,880 --> 00:31:26,920 hi-tech dokonalost obřích teleskopů 328 00:31:26,960 --> 00:31:30,640 a velkolepou nádheru noční oblohy. 329 00:31:38,440 --> 00:31:42,280 Stejně jako další fotoambasadoři z celého světa 330 00:31:42,320 --> 00:31:45,640 pomáhá Stephane šířit poselství ESO. 331 00:31:47,160 --> 00:31:51,240 Poselství zvídavosti, přemýšlení a inspirace, 332 00:31:51,240 --> 00:31:54,720 předávané prostřednictvím spolupráce a komunikace. 333 00:31:57,800 --> 00:32:01,360 Spolupráce byla vždycky základem úspěchu ESO. 334 00:32:01,560 --> 00:32:02,560 Před 50 lety 335 00:32:02,720 --> 00:32:04,240 Evropská jižní observatoř 336 00:32:04,280 --> 00:32:07,160 začínala s pěti zakládajícími zeměmi: 337 00:32:07,160 --> 00:32:11,240 Belgií, Francií, Německem, Nizozemskem a Švédskem. 338 00:32:11,640 --> 00:32:14,080 Brzy se přidaly další evropské země. 339 00:32:14,400 --> 00:32:20,560 Dánsko v roce 1967, Itálie a Švýcarsko (1982). Portugalsko (2001). 340 00:32:20,560 --> 00:32:22,720 Velká Británie v roce 2002. 341 00:32:23,600 --> 00:32:28,080 V minulé dekádě pak Finsko, Španělsko, Česká republika a Rakousko 342 00:32:28,080 --> 00:32:31,480 rozšířily řady největší evropské astronomické organizace. 343 00:32:32,480 --> 00:32:36,200 Úplně nedávno se 15. členem ESO stala Brazílie, 344 00:32:36,240 --> 00:32:39,080 první neevropská země. 345 00:32:39,480 --> 00:32:41,320 Kdo ví, co ještě přinese budoucnost. 346 00:32:42,280 --> 00:32:47,120 Spolupráce umožňuje členským státům astronomický výzkum nejlepší možné úrovně 347 00:32:47,160 --> 00:32:49,640 na největších observatořích světa. 348 00:32:55,040 --> 00:32:57,200 Prospívá to i jejich hospodářství. 349 00:32:58,040 --> 00:33:02,640 ESO úzce spolupracuje s průmyslem v Evropě i v Chile. 350 00:33:13,440 --> 00:33:15,840 Musely být vybudovány přístupové silnice. 351 00:33:16,760 --> 00:33:18,640 Vrcholy hor musely být nivelizovány. 352 00:33:20,160 --> 00:33:23,200 Italské průmyslové konsorcium AES 353 00:33:23,240 --> 00:33:27,440 sestrojilo základní konstrukci čtyř teleskopů VLT. 354 00:33:27,999 --> 00:33:32,560 Každý teleskop váží nějakých 430 tun. 355 00:33:34,240 --> 00:33:40,080 Také postavili obří kopule vysoké jako desetipatrová budova. 356 00:33:42,880 --> 00:33:47,999 Německá firma Schott vyrobila unikátní zrcadla pro VLT 357 00:33:48,000 --> 00:33:52,240 – při průměru přes 8 metrů mají tloušťku jen 20 cm. 358 00:33:53,400 --> 00:33:55,400 Ve francouzské REOSC 359 00:33:55,400 --> 00:33:59,960 byla zrcadla vyleštěna s přesností miliontiny milimetru 360 00:33:59,960 --> 00:34:03,160 a poté se vydala na dlouhou cestu na Paranal. 361 00:34:08,200 --> 00:34:12,040 Univerzity a výzkumné instituce v Evropě zatím 362 00:34:12,080 --> 00:34:15,720 vyvinuly citlivé kamery a spektrometry. 363 00:34:17,640 --> 00:34:20,400 Teleskopy ESO byly vybudovány za peníze z daní. 364 00:34:20,400 --> 00:34:21,800 Za vaše peníze. 365 00:34:21,880 --> 00:34:24,880 A proto i vám náleží část vědeckého vzrušení. 366 00:34:24,920 --> 00:34:30,080 Například webové stránky ESO jsou bohatým zdrojem astronomických informací, 367 00:34:30,120 --> 00:34:33,560 obsahují tisíce nádherných obrázků a videí. 368 00:34:35,800 --> 00:34:39,600 ESO také vydává časopisy, tiskové zprávy 369 00:34:39,640 --> 00:34:44,240 a videodokumenty, z nichž jeden právě sledujete. 370 00:34:46,480 --> 00:34:48,080 A na celém světě 371 00:34:48,080 --> 00:34:53,880 ESO přispívá k výstavám a veletrhům vědy. 372 00:34:58,960 --> 00:35:03,560 Je nespočet cest, jak přispět ke zkoumání kosmu! 373 00:35:05,640 --> 00:35:08,960 Věděli jste, že jména čtyř teleskopů VLT 374 00:35:08,960 --> 00:35:11,560 vymyslela mladá chislká dívka? 375 00:35:12,240 --> 00:35:14,880 17 letá Jorssy Albanez Castilla 376 00:35:14,880 --> 00:35:19,840 navrhla jména Antu, Kueyen, Melipal a Yepun 377 00:35:19,880 --> 00:35:26,320 – v jazyce Mapučů Slunce, Měsíc, Jižní kříž a Venuše. 378 00:35:27,200 --> 00:35:31,320 Zapojení školních dětí a studentů jako je Jorssy je důležité. 379 00:35:32,880 --> 00:35:36,160 Právě tam míří vzdělávací aktivity ESO, 380 00:35:36,520 --> 00:35:39,800 ke studentským cvičením a školním přednáškám. 381 00:35:41,960 --> 00:35:46,120 Když v roce 2004 přecházela planeta Venuše před Sluncem, 382 00:35:46,160 --> 00:35:50,560 byl sestaven speciální program pro evropské studenty a učitele. 383 00:35:53,400 --> 00:35:58,000 A v roce 2009, během Mezinárodního roku astronomie, 384 00:35:58,040 --> 00:36:02,880 ESO oslovila miliony školních dětí a studentů na celém světě. 385 00:36:02,880 --> 00:36:07,320 Konec konců, dnešní děti jsou zítřejší astronomové. 386 00:36:12,320 --> 00:36:16,960 Pokud nás něco oslovuje, samotnému vesmíru se nic nevyrovná. 387 00:36:24,320 --> 00:36:26,800 Astronomie je vizuální věda. 388 00:36:26,800 --> 00:36:33,080 Snímky galaxií, hvězdokup a hvězdných porodnic rozněcují naši fantazii. 389 00:36:37,800 --> 00:36:39,320 Když se nezabývají vědou, 390 00:36:39,320 --> 00:36:44,080 jsou teleskopy ESO občas využívány v programu "Kosmické klenoty" 391 00:36:44,080 --> 00:36:49,160 – jde o pořizování snímků čistě pro vzdělávání a informování veřejnosti. 392 00:36:57,000 --> 00:37:00,680 Ostatně: jeden obrázek dá za tisíc slov. 393 00:37:03,880 --> 00:37:08,320 Veřejnost se může dokonce účastnit tvorby těchto ohromujících snímků 394 00:37:08,320 --> 00:37:11,000 prostřednictvím soutěží "Ztracené poklady". 395 00:37:14,160 --> 00:37:20,560 V roce 2010 vyhrál tuto soutěž ruský astronom amatér Igor Čekalin. 396 00:37:22,080 --> 00:37:26,080 Jeho nádherné obrazy vycházejí z vědeckých dat. 397 00:37:31,840 --> 00:37:34,840 Členské státy, průmysl a univerzity. 398 00:37:34,840 --> 00:37:37,640 Díky spolupráci na všech možných úrovních 399 00:37:37,640 --> 00:37:42,640 se ESO stala jednou z nejúspěšnějších astronomických organizací na světě. 400 00:37:43,040 --> 00:37:48,040 A díky její snaze o zapojení veřejnosti jste zváni k účasti na tomto dobrodružství. 401 00:37:48,080 --> 00:37:51,160 Vesmír je otevřen vašim objevům. 402 00:37:57,680 --> 00:38:04,480 Honba za světlem 403 00:38:09,920 --> 00:38:11,480 Půl století 404 00:38:11,480 --> 00:38:16,880 představuje Evropská jižní observatoř to nejlepší z vesmírných krás. 405 00:38:23,040 --> 00:38:25,440 Světlo hvězd zaplavuje Zemi 406 00:38:27,200 --> 00:38:30,400 Obří teleskopy zachycují kosmické fotony 407 00:38:30,440 --> 00:38:34,320 a živí jimi nejmodernější kamery a spektroskopy. 408 00:38:37,160 --> 00:38:41,960 Dnešní astronomické snímky se velmi liší od těch z šedesátých let. 409 00:38:43,400 --> 00:38:46,520 Když ESO v roce 1962 začínala, 410 00:38:46,520 --> 00:38:50,480 astronomové používali velké skleněné fotografické desky. 411 00:38:51,480 --> 00:38:56,120 Nebyly moc citlivé a obtížně se s nimi pracovalo. 412 00:39:00,600 --> 00:39:04,280 Dnešní elektronické detektory jsou něco úplně jiného! 413 00:39:04,960 --> 00:39:07,880 Zachytí téměř každý foton. 414 00:39:08,400 --> 00:39:11,200 Snímky jsou k dispozici okamžitě. 415 00:39:11,240 --> 00:39:13,320 A, co je nejdůležitější, 416 00:39:13,320 --> 00:39:17,320 mohou být zpracovány a analyzovány počítačovým softwarem. 417 00:39:17,920 --> 00:39:21,600 Astronomie se stala digitální vědou. 418 00:39:28,600 --> 00:39:31,120 Dalekohledy ESO jsou vybaveny jedněmi z největších 419 00:39:31,160 --> 00:39:33,840 a nejcitlivějších detektorů na světě. 420 00:39:33,840 --> 00:39:40,840 Kamera VISTA jich má dokonce 16, celkem 67 milionů pixelů. 421 00:39:43,080 --> 00:39:48,160 Tento velký stroj zachycuje infračervené světlo oblaků kosmického prachu, 422 00:39:48,200 --> 00:39:49,520 nově narozených hvězd 423 00:39:49,520 --> 00:39:52,600 a vzdálených galaxií. 424 00:39:59,880 --> 00:40:05,600 Pomocí kapalného hélia se drží teplota detektorů -269 stupňů. 425 00:40:05,600 --> 00:40:09,320 VISTA podrobně pročesává jižní oblohu 426 00:40:09,320 --> 00:40:13,040 jako výzkumník prohledávající neznámý kontinent. 427 00:40:15,640 --> 00:40:19,080 Dalším strojem na objevy je přístroj zvaný VLT Survey Telescope. 428 00:40:19,120 --> 00:40:22,040 Ten pracuje ve viditelných vlnových délkách. 429 00:40:27,960 --> 00:40:31,880 Jeho kamera zvaná OmegaCAM je ještě větší. 430 00:40:32,520 --> 00:40:37,480 32 čipů CCD produkuje působivé obrazy 431 00:40:37,480 --> 00:40:42,480 s šokujícím rozlišením: 268 milionů pixelů. 432 00:40:44,680 --> 00:40:47,999 Zorné pole je jeden čtvereční stupeň 433 00:40:48,000 --> 00:40:51,360 — čtyřikrát větší než měsíční kotouč v úplňku. 434 00:40:53,520 --> 00:40:58,040 OmegaCAM generuje každou noc 50 GB dat. 435 00:40:59,400 --> 00:41:02,160 A jsou to opravdu oslnivé gigabyty. 436 00:41:05,800 --> 00:41:09,200 Přehlídkové teleskopy jako VISTA a VST 437 00:41:09,200 --> 00:41:12,920 se také zabývají těžbou vzácných a neobvyklých objektů. 438 00:41:13,360 --> 00:41:17,240 Astronomové pak s využitím plného výkonu VLT 439 00:41:17,240 --> 00:41:20,880 studují tyto objekty do nejmenších podrobností. 440 00:41:23,320 --> 00:41:25,760 Každý ze čtyř teleskopů VLT 441 00:41:25,760 --> 00:41:28,200 je vybaven sadou unikátních přístrojů, 442 00:41:28,200 --> 00:41:31,200 z nichž každý má své vlastní silné stránky. 443 00:41:31,999 --> 00:41:39,200 Bez těchto přístrojů by obří astronomické oči ESO byly,... řekněme slepé. 444 00:41:40,280 --> 00:41:46,920 Mají svá podivně znějící jména: ISAAC, FLAMES, HAWK-I a SINFONI. 445 00:41:47,800 --> 00:41:52,400 Jsou to velké hi-tech stroje, každý o velikosti malého auta. 446 00:41:54,200 --> 00:41:55,760 Jejich účel: 447 00:41:55,760 --> 00:42:00,920 zaznamenávat kosmické fotony a vytěžit je do posledního možného bitu informací. 448 00:42:03,240 --> 00:42:07,840 Každý z přístrojů je jedinečný, ale některé jsou o něco výjimečnější než ostatní. 449 00:42:08,120 --> 00:42:14,360 Například tady NACO a SINFONI užívají systém adaptivní optiky. 450 00:42:17,920 --> 00:42:20,840 Lasery vytvářejí umělé hvězdy, 451 00:42:20,840 --> 00:42:24,600 které pomáhají astronomům korigovat chvění vzduchu. 452 00:42:30,760 --> 00:42:35,360 Snímky z NACO jsou tak ostré, jako kdybychom je pořídili v kosmu. 453 00:42:38,080 --> 00:42:43,720 A pak jsou tu MIDI a AMBER. Dva interferometry. 454 00:42:45,160 --> 00:42:49,720 Tady jsou světelné vlny ze dvou či více dalekohledů skládány dohromady, 455 00:42:49,720 --> 00:42:53,120 tak, jako kdyby byly soustředěny jedním obřím zrcadlem. 456 00:42:55,560 --> 00:42:56,920 Výsledek: 457 00:42:57,320 --> 00:42:59,800 nejostřejší obrazy, jaké si lze představit. 458 00:43:03,760 --> 00:43:06,720 Ale astronomie není jen pořizování snímků. 459 00:43:06,760 --> 00:43:08,480 Když vám jde o detaily, 460 00:43:08,480 --> 00:43:12,400 musíte světlo hvězd rozložit a studovat jeho složení. 461 00:43:15,360 --> 00:43:19,080 Jedním z nejmocnějších nástrojů astronomie je spektroskopie. 462 00:43:24,800 --> 00:43:29,120 Není divu, že ESO se chlubí jedněmi z nejpokročilejších spektrografů. 463 00:43:29,160 --> 00:43:31,640 Jedním z nich je X-Shooter. 464 00:43:32,240 --> 00:43:37,240 Snímky v sobě mají více krásy, ale spektrum nese více informací. 465 00:43:41,560 --> 00:43:42,840 Chemické složení. 466 00:43:43,920 --> 00:43:45,160 Pohyby. 467 00:43:46,080 --> 00:43:47,360 Stáří. 468 00:43:53,480 --> 00:43:58,000 Atmosféry exoplanet obíhajících vzdálené hvězdy. 469 00:44:01,520 --> 00:44:05,680 Nebo čerstvě zrozené galaxie na hranici pozorovatelného vesmíru. 470 00:44:09,480 --> 00:44:14,480 Bez spektroskopie bychom byli jen cestovatelé pozorující překrásnou krajinu. 471 00:44:14,920 --> 00:44:16,360 Díky spektroskopii 472 00:44:16,360 --> 00:44:21,360 známe topografii, geologii, evoluci a složení krajiny. 473 00:44:31,160 --> 00:44:32,999 A je tu ještě něco. 474 00:44:36,999 --> 00:44:41,880 Bez ohledu na zdání poklidné krásy, je vesmír prudce proměnlivé místo. 475 00:44:43,920 --> 00:44:45,800 Rychle přichází noc 476 00:44:45,800 --> 00:44:49,640 a astronomové chtějí zachytit úplně každou událost. 477 00:44:53,400 --> 00:44:58,680 Hmotné hvězdy končí své životy kolosálními explozemi supernov. 478 00:45:04,600 --> 00:45:07,480 Některé kosmické výbuchy jsou tak silné, 479 00:45:07,520 --> 00:45:11,040 že na čas přesvítí celou rodnou galaxii 480 00:45:11,040 --> 00:45:16,240 a zaplaví mezigalaktický prostor neviditelným zářením gama. 481 00:45:18,200 --> 00:45:24,120 Malé robotické teleskopy reagují na výstrahy ze satelitů. 482 00:45:24,600 --> 00:45:30,800 Během sekund se zaměří na cíl, aby studovaly následky těchto explozí. 483 00:45:32,120 --> 00:45:35,920 Jiné roboskopy se soustředí na méně dramatické události, 484 00:45:35,920 --> 00:45:40,000 jako jsou přechody vzdálených planet před mateřskými hvězdami. 485 00:45:42,800 --> 00:45:46,400 Vesmír je v neustálém pohybu. 486 00:45:46,440 --> 00:45:50,080 ESO se snaží nepropást ani jeden záchvěv. 487 00:45:51,999 --> 00:45:55,999 Kosmologie je studium vesmíru jako celku. 488 00:45:56,000 --> 00:46:00,440 Jeho struktury, vývoje a počátku. 489 00:46:04,360 --> 00:46:08,960 Zachytit tolik světla, kolik je jen možné, je v tomto případě nezbytné. 490 00:46:09,320 --> 00:46:14,640 Tyto galaxie jsou tak vzdálené, že Země dosáhne jen hrstka jimi vyslaných fotonů. 491 00:46:17,080 --> 00:46:20,520 Tyto fotony však nesou tajemství minulosti kosmu. 492 00:46:22,320 --> 00:46:24,760 Cestovaly miliardy roků. 493 00:46:25,160 --> 00:46:28,840 Nyní vykreslují obraz raného vesmíru. 494 00:46:29,240 --> 00:46:34,160 Kvůli tomu jsou velké teleskopy a citlivé detektory tak důležité. 495 00:46:35,320 --> 00:46:37,440 Za posledních 50 let 496 00:46:37,440 --> 00:46:41,920 objevily teleskopy ESO mnohé z nejvzdálenějších galaxií a kvasarů, 497 00:46:41,920 --> 00:46:43,960 které byly kdy pozorovány. 498 00:46:47,360 --> 00:46:51,320 Dokonce pomohly odhalit rozložení temné hmoty, 499 00:46:51,360 --> 00:46:53,920 jejíž podstata zůstává dosud záhadou. 500 00:47:00,560 --> 00:47:04,360 Kdo ví co přinese dalších 50 let? 501 00:47:10,320 --> 00:47:15,000 Pátrání po životě 502 00:47:17,520 --> 00:47:20,480 Přemýšleli jste někdy o životě ve vesmíru? 503 00:47:20,480 --> 00:47:23,600 Obydlených planetách obíhajících vzdálené hvězdy? 504 00:47:23,600 --> 00:47:26,520 Astronomové ano  — už po staletí. 505 00:47:26,520 --> 00:47:30,960 Konec konců, je tolik galaxií a v nich tolik hvězd... 506 00:47:30,960 --> 00:47:33,160 jak by mohl život být výlučně na Zemi? 507 00:47:34,520 --> 00:47:39,120 V roce 1995 švýcarští astronomové Michel Mayor a Didier Queloz 508 00:47:39,120 --> 00:47:43,680 jako první objevili exoplanetu obíhající okolo normální hvězdy. 509 00:47:44,000 --> 00:47:48,480 Od té doby našli lovci planet stovky cizích světů. 510 00:47:48,480 --> 00:47:53,800 Velké i malé, horké i ledové a na nejrůznějších oběžných drahách. 511 00:47:54,600 --> 00:47:58,800 Nyní jsme na prahu objevování planet jako je Země. 512 00:47:59,040 --> 00:48:04,840 A v budoucnosti: planety, na nichž je život — Svatý grál astrobiologů. 513 00:48:11,560 --> 00:48:15,080 Evropská jižní observatoř hraje důležitou roli 514 00:48:15,080 --> 00:48:17,320 v pátrání po exoplanetách. 515 00:48:18,200 --> 00:48:22,560 Tým Michela Mayora jich našel stovky — z Cerro La Silla, 516 00:48:22,560 --> 00:48:25,880 první chilské základny ESO. 517 00:48:26,680 --> 00:48:28,880 Tohle je spektrograf CORALE 518 00:48:28,880 --> 00:48:32,120 připojený ke švýcarskému Teleskopu Leonharda Eulera. 519 00:48:33,840 --> 00:48:39,800 Měří nepatrné pohyby hvězd způsobené gravitací obíhajících planet. 520 00:48:40,000 --> 00:48:46,520 Také zasloužilý 3,6 metrový teleskop pátrá po exoplanetách. 521 00:48:47,760 --> 00:48:51,320 Spektrograf HARPS je nejpřesnější na světě. 522 00:48:51,320 --> 00:48:55,560 Do této chvíle objevil více než 150 planet. 523 00:49:00,600 --> 00:49:02,360 Největší úlovek: 524 00:49:02,360 --> 00:49:08,680 soustava obsahující nejméně pět a možná i sedm cizích planet. 525 00:49:20,160 --> 00:49:22,560 Jsou však i jiné cesty, jak hledat exoplanety. 526 00:49:30,760 --> 00:49:37,360 V roce 2006 pomohl 1,5 metrový Dánský teleskop objevit vzdálenou planetu 527 00:49:37,360 --> 00:49:40,360 která je jen pětkrát hmotnější než Země. 528 00:49:44,160 --> 00:49:48,160 Kouzlo? Gravitační mikročočka. 529 00:49:48,880 --> 00:49:54,160 Planeta a její mateřská hvězda přešly před jasnější hvězdou v pozadí 530 00:49:54,160 --> 00:49:56,320 a tím zesílily její obraz. 531 00:49:58,120 --> 00:50:03,280 A v některých případech můžeme exoplanety dokonce vyfotografovat. 532 00:50:06,720 --> 00:50:13,240 V roce 2004 VLT pomocí kamery NACO vybavené adaptivní optikou 533 00:50:13,240 --> 00:50:17,240 pořídil vůbec první snímek exoplanety. 534 00:50:17,240 --> 00:50:23,040 červený objekt na snímku je obří planeta obíhající hnědého trpaslíka. 535 00:50:26,560 --> 00:50:31,640 V roce 2010 učinila NACO další krok. 536 00:50:33,160 --> 00:50:37,320 Tato hvězda je od nás vzdálená 130 světelných roků. 537 00:50:37,320 --> 00:50:43,600 Je mladší a svítivější než Slunce a obíhají okolo ní čtyři planety na vzdálených orbitách. 538 00:50:45,720 --> 00:50:50,960 Ostříží zrak NACO umožnil proměřit světlo planety c 539 00:50:50,960 --> 00:50:55,480 — plynného obra desetkrát hmotnějšího než Jupiter. 540 00:50:56,840 --> 00:50:59,440 I přes záři mateřské hvězdy 541 00:50:59,440 --> 00:51:03,440 bylo možné chabé světlo planety rozložit na spektrum 542 00:51:03,440 --> 00:51:06,400 a zjistit podrobnosti o její atmosféře. 543 00:51:08,080 --> 00:51:14,680 Mnoho exoplanet je dnes objevováno díky jejich přechodu přes mateřské hvězdy. 544 00:51:14,760 --> 00:51:18,040 Pokud se náhodou ocitneme v rovině dráhy exoplanety, 545 00:51:18,040 --> 00:51:21,400 přejde nám planeta při každém oběhu před hvězdou. 546 00:51:21,400 --> 00:51:25,880 A tak malé pravidelné poklesy jasu hvězdy 547 00:51:25,880 --> 00:51:29,320 prozrazují existenci obíhající planety. 548 00:51:31,760 --> 00:51:36,600 S pátráním po vzácných přechodech má pomoci teleskop TRAPPIST na La Silla. 549 00:51:37,240 --> 00:51:38,560 Mezi tím 550 00:51:38,560 --> 00:51:45,120 VLT studuje tranzitující planety do nejmenších detailů. 551 00:51:45,920 --> 00:51:53,840 Toto je GJ1214b — superzemě 2,6 krát větší než naše planeta. 552 00:51:55,920 --> 00:52:01,800 Atmosféra planety během přechodů absorbuje část světla mateřské hvězdy. 553 00:52:06,080 --> 00:52:11,760 Citlivý spektrograf FORS zjistil, že GJ1214b 554 00:52:11,760 --> 00:52:16,000 by mohl být svět podobný horké parní lázni. 555 00:52:18,600 --> 00:52:23,080 Plynní obři a parní lázně nejsou přívětivé životu. 556 00:52:23,080 --> 00:52:25,840 Ale lov ještě není u konce. 557 00:52:26,800 --> 00:52:31,640 Brzy bude na VLT instalován přístroj SPHERE. 558 00:52:31,680 --> 00:52:37,080 SPHERE bude schopen v záři hvězd postřehnout i slabé exoplanety. 559 00:52:38,400 --> 00:52:44,120 V roce 2016 přibyde na ESO spektrograf ESPRESSO. 560 00:52:44,120 --> 00:52:48,120 Ten značně překoná současný přístroj HARPS. 561 00:52:49,760 --> 00:52:53,840 A až bude na ESO dokončen "Extrémně velký teleskop", 562 00:52:53,840 --> 00:52:57,800 možná najde i důkaz cizích biosfér. 563 00:53:05,160 --> 00:53:08,080 Země oplývá životem. 564 00:53:09,720 --> 00:53:18,200 Sevení Chile hostí kondory, vikuně, vizkači a obří kaktusy. 565 00:53:20,680 --> 00:53:25,320 Dokonce i vyprahlá půda pouště Atacama se hemží mikroby. 566 00:53:29,600 --> 00:53:33,960 Našli jsme stavební kameny života v mezihvězdném prostoru. 567 00:53:35,000 --> 00:53:37,800 Objevili jsme všudypřítomnost planet. 568 00:53:41,800 --> 00:53:46,840 Před miliardami roků přinesly komety na Zemi vodu a organické molekuly. 569 00:53:49,240 --> 00:53:52,960 Můžeme předpokládat, že se to samé stalo kdekoli jinde? 570 00:53:58,440 --> 00:54:00,200 Nebo jsme úplně sami? 571 00:54:01,800 --> 00:54:03,840 To je ta největší otázka všech dob. 572 00:54:05,160 --> 00:54:08,200 A odpověď je téměř na dosah. 573 00:54:18,697 --> 00:54:24,816 Velká stavba 574 00:54:29,320 --> 00:54:32,240 Astronomie je velká věda. 575 00:54:34,800 --> 00:54:36,817 Stejně jako nekonečný vesmír. 576 00:54:36,842 --> 00:54:41,000 A výzkum kosmu si žádá obrovské přístroje. 577 00:54:45,760 --> 00:54:50,519 Toto je 5 metrový Haleův reflektor na Mount Palomar. 578 00:54:50,544 --> 00:54:55,470 Když se před 50 lety rodila Evropská jižní observatoř, 579 00:54:55,495 --> 00:54:58,600 byl to největší dalekohled na světě. 580 00:55:00,175 --> 00:55:05,455 Nejmodernějším přístrojem současnosti je VLT na Cerro Paranal. 581 00:55:06,299 --> 00:55:09,212 Je to nejvýkonnější observatoř v dějinách. 582 00:55:09,237 --> 00:55:13,080 Odhaluje nám veškerou nádheru vesmíru, v němž žijeme. 583 00:55:15,720 --> 00:55:20,089 Astronomové však pomýšlejí na ještě větší přístroje. 584 00:55:20,114 --> 00:55:23,360 A ESO jejich sny uskutečňuje. 585 00:55:37,822 --> 00:55:40,142 San Pedro de Atacama. 586 00:55:41,424 --> 00:55:45,410 Městečko ukryté v úchvatné krajině mezi divy přírody 587 00:55:45,435 --> 00:55:49,484 je domovem domorodých Atacameños 588 00:55:49,509 --> 00:55:52,040 a také dobrodruhů s batohem. 589 00:55:54,280 --> 00:55:58,080 A astronomů a techniků ESO. 590 00:56:03,400 --> 00:56:07,696 Nedaleko od San Pedra nabývá obrysů přístroj snů. 591 00:56:07,721 --> 00:56:13,080 Jmenuje se ALMA – the Atacama Large Millimeter/submillimeter Array. 592 00:56:14,160 --> 00:56:19,491 ALMA je společným projektem Evropy, severní Ameriky a východní Asie. 593 00:56:19,889 --> 00:56:23,057 Pracuje jako obří zoomovací objektiv. 594 00:56:23,082 --> 00:56:28,076 Když je všech 66 antén u sebe, získají širokoúhlý pohled. 595 00:56:28,101 --> 00:56:33,838 Jsou-li rozptýleny, odhalí mnohem jemnější detaily na malé části oblohy. 596 00:56:35,760 --> 00:56:40,643 V submilimetrových vlnách vidí ALMA vesmír úplně jinak. 597 00:56:40,668 --> 00:56:42,120 A co může objevit? 598 00:56:43,663 --> 00:56:49,160 Zrod úplně prvních galaxií ve vesmíru krátce po velkém třesku. 599 00:56:51,880 --> 00:56:54,746 Studená zaprášená mračna molekulárního plynu 600 00:56:54,771 --> 00:56:58,600 — hvězdné porodnice, v nichž se rodí nová slunce a planety. 601 00:57:02,200 --> 00:57:04,760 A také kosmickou chemii. 602 00:57:08,560 --> 00:57:13,560 ALMA bude pátrat po organických molekulách — stavebních kamenech života. 603 00:57:17,680 --> 00:57:21,480 Stavba antén ALMA je v plném proudu. 604 00:57:22,440 --> 00:57:26,095 Dva obří transportéry pojmenované Otto a Lore 605 00:57:26,120 --> 00:57:30,101 dopravují dokončené antény na náhorní plošinu Chajnantor. 606 00:57:36,200 --> 00:57:38,286 Ve výšce 5000 metrů nad mořem 607 00:57:38,311 --> 00:57:42,399 má soustava antén nevídaný výhled na mikrovlnný vesmír. 608 00:57:49,662 --> 00:57:51,688 Zatímco ALMA je před dokončením, 609 00:57:51,713 --> 00:57:55,961 další sen ESO o mimořádném přístroji je ještě vzdálený roky. 610 00:57:55,986 --> 00:57:57,868 Vidíte tu horu tamhle? 611 00:57:57,893 --> 00:58:00,160 To je Cerro Armazones. 612 00:58:02,320 --> 00:58:04,048 Nachází se blízko Paranalu. 613 00:58:04,073 --> 00:58:09,286 Stane se sídlem největšího dalekohledu v lidských dějinách. 614 00:58:09,659 --> 00:58:14,080 Toto je "Evropský extrémně velký dalekohled". 615 00:58:14,520 --> 00:58:17,240 Největší astronomické oko na světě. 616 00:58:22,000 --> 00:58:25,500 Pyšní se zrcadlem o průměru téměř 40 metrů. 617 00:58:25,525 --> 00:58:30,465 Proti E-ELT jsou všechny předchozí dalekohledy prostě trpaslíci. 618 00:58:32,838 --> 00:58:36,198 Téměř 800 počítačem řízených segmentů zrcadla. 619 00:58:37,917 --> 00:58:41,930 Složitá optika, která přinese ty nejostřejší obrazy. 620 00:58:44,510 --> 00:58:47,317 Kopule vysoká jako věž chrámu. 621 00:58:52,520 --> 00:58:56,844 E-ELT je přeborník v superlativech. 622 00:59:00,167 --> 00:59:04,647 Ale skutečným divem je samozřejmě vesmír okolo nás. 623 00:59:10,120 --> 00:59:14,415 E-ELT pomůže odhalit planety obíhající cizí hvězdy. 624 00:59:18,160 --> 00:59:22,384 Jeho spektrografy propátrají atmosféry těchto cizích světů 625 00:59:22,409 --> 00:59:24,520 a budou pátrat po biologických stopách. 626 00:59:28,320 --> 00:59:33,969 Ještě dále bude E-ELT zkoumat jednotlivé hvězdy v cizích galaxiích. 627 00:59:33,994 --> 00:59:38,480 Bude to jako setkat se poprvé s obyvateli jiného města. 628 00:59:39,706 --> 00:59:42,181 Teleskop bude pracovat i jako stroj času 629 00:59:42,206 --> 00:59:45,845 a umožní nám podívat se miliardy roků do minulosti, 630 00:59:45,870 --> 00:59:47,800 abychom zjistili, jak to všechno začalo. 631 00:59:51,680 --> 00:59:55,461 A možná rozluští tajemství zrychlujícího se rozpínání vesmíru 632 00:59:55,486 --> 00:59:59,955 — záhadné skutečnosti, že galaxie jsou od sebe jakoby odtlačovány 633 00:59:59,980 --> 01:00:02,040 rychleji a rychleji. 634 01:00:13,960 --> 01:00:18,320 Astronomie je velká věda, je to věda velkých záhad. 635 01:00:18,628 --> 01:00:20,195 Existuje život mimo Zemi? 636 01:00:20,354 --> 01:00:22,160 Jaký byl počátek vesmíru? 637 01:00:23,358 --> 01:00:28,345 Nový obří teleskop ESO nám ve snaze tomu porozumět pomůže. 638 01:00:28,370 --> 01:00:31,994 Ještě nejsme u cíle, ale už to nebude trvat dlouho. 639 01:00:32,400 --> 01:00:33,720 Co nás tedy čeká? 640 01:00:33,720 --> 01:00:35,550 Nu, kdo ví? 641 01:00:35,575 --> 01:00:38,360 ESO je však připravena na každé dobrodružství.